Archív novinek

Výzvy pracovního trhu: Jak bojovat proti nedeklerované práci?


Téměř 18 milionů osob pracuje v Evropě „na černo“, v zemích jako je například Polsko přesahuje tento počet přes 1 milion pracovníků. Poslední čísla maďarských statistik uvádějí, že nedeklarovaná práce činí 17-18% maďarského HDP. Maďarsko společně s Českou republikou a Rakouskem se řadí k zemím, které jsou nedeklarovanou prací dotčeny „přijatelným“ způsobem, jak vyplývá z výsledků evropského průzkumu provedeného v květnu-červnu 2007 ve 27 členských zemí Unie. Sedm tazatelů ze sta přiznává, že v posledních 12 měsících nedeklarovalo aktivity, za které byli finančně ohodnoceni. Takové případy postihují ponejvíce odvětví stavebnictví, domácí práce, hoteliérství a pohostinství.

 

 

Úkol identifikovat hlavní příčiny nepřiznané práce, její důsledky a poskytnout vhodná řešení bylo náplní setkání zástupců evropských zaměstnavatelů, zaměstnanců, Evropské komise a maďarské státní správy, které se dnes konalo v Budapešti.

 

Výzvou tohoto fenoménu současného pracovního trhu je bezpochyby schopnost vyčíslit procentuální podíl pracovníků, kteří pracují „na černo“ a finančně jej vyjádřit. Steven D´Haeselleert z Businesseurope (Evropská organizace hájící zájmy evropských zaměstnavatelů) se na úvod setkání pokusil identifikovat  několik typů nedeklarované práce -  práce na černo (zaměstnavatel nepřiznává práci a neplatí žádné odvody), šedá ekonomika (zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci minimální mzdu a z té platí odvody), tzv. „selektivní účetní“ (OSVČ jako malá a středně velká firma rozhoduje o svém příjmu a části, kterou přizná) a tzv. schwarz systém (zaměstnavatel přenáší povinnost odvádět poplatky na zaměstnance). Zodpovědnost tudíž leží jak na zaměstnavateli, tak i samotném zaměstnanci. „Pokud chceme proti tomuto fenoménu bojovat, je nutné spojit úsilí obou subjektů a zároveň úzce spolupracovat se státními orgány“, upozornil Laszlo Herczog, tajemník maďarského Ministerstva práce a sociálních věcí. Za vzorový příklad této pozitivní spolupráce uvedl Peter Pataky, prezident maďarských zaměstnaneckých odborů, uzavření čtyř odvětvových kolektivních smluv, které mělo za následek snížení počtu nedeklarované práce. Martin Couchman z britské asociace pohostinství CBI, dal za příklad snižování fiskální zátěže na Ostrově Man, kde snížení DPH o 12,5% na 5% razantně zvýšilo počet deklarovaných pracovníků.

 

Dalším efektivním nástrojem snižování nedeklarované práce jsou také informační kampaně o nevýhodách nepřiznaných výdělků, které zaměstnancům ubírají právo na sociální jistoty, snižují jejich právní ochranu stejně jako jejich budoucí práva na důchod. Z výhod deklarované práce se mohou také těžit sami zaměstnavatelé, kterým zajistí korektní podmínky podnikání. Z pozitivních výsledků se může těšit i stát – ekonomika se stabilizuje, přivábí zájem investorů a stane se konkurenceschopnou.

 

Za klíčové nástroje v boji proti nedeklarované práci uváděli účastníci workshopu nízkou míru fiskální zátěže a sociálních odvodů, podnikatelsky přívětivé prostředí – lepší regulace, nízká administrativní zátěž, široký výběr typů pracovních smluv, moderní sociální systém, informovanost veřejnosti, efektivní kontrolu a sankce (zejména efektivní implementace přijatých opatření a spolupráce v rámci EU). Za další důležitý nástroj lze v oblasti sociální politiky považovat připravovaný evropský návrh tzv. flexecurity (umožňující flexibilní opatření pro zaměstnavatele a současně ochranu pro zaměstnance). Uvedené nástroje však mohou přinést pozitivní výsledky, pokud budou prováděny současně a to v takové dávce, která odpovídá kulturním, sociálním a ekonomickým podmínkám dané země.  

 

 



< Archív novinek