Archív novinek

Víceletý finanční rámec Evropské unie na léta 2014 – 2020


Evropská Komise předložila 29. června návrh víceletého finančního rámce 2014-2020 s celkovými závazky 1 025 miliard euro, tj. 1,05% HND EU (Podíl státních rozpočtů na HDP zpravidla činí 44%). Oproti období 2007–2013 dochází k navýšení rozpočtu o 4,8%, což převyšuje průměrnou inflaci za posledních deset let ve výši 2%. Největší výdaje směřují na podporu růstu (konkurenceschopnost, inovace a kohezní politika) a společnou zemědělskou politiku. V rámci růstové položky vítají zástupci malých a středních podniků vytvoření speciálního fondu na podporu konkurenceschopnosti MSP ve výši 2,4 miliard eur. Na příjmové položce se nově objevily dva kontroverzní vlastní příjmy, a to evropská DPH a daň z finančních transakcí.


Výdajová stránka rozpočtu EU

Finanční perspektiva představuje víceletý finanční rámec EU, na němž je třeba shody Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Předmětem dohody jsou hlavní rozpočtové priority EU, včetně nastavení výdajových stropů pro každou z těchto priorit a výše výdajů v jednotlivých letech. Výdaje mají plnit řadu cílů - podpora hospodářského růstu, posilování soudržnosti, zvyšování energetické účinnosti, boj proti klimatickým změnám či větší zapojení sociálně znevýhodněných občanů. Struktura rozpočtu 2014–2020 doznala několika změn. Největší položkou je podpora růstu (47%), pod kterou spadá například i budoucí Sedmý rámcový program nově nazývaný Horizont 2020 s 80 mld. euro. Výdaje na společnou zemědělskou politiku a rybolov se v novém finančním období výrazně sníží ze 42% na 37%. Komise rovněž navrhuje zpřístupnit zemědělcům Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a bude po nich požadovat větší ekologizaci zemědělství. Význam politiky soudržnosti naopak mírně vzroste z 35,6% na 36% celkového rozpočtu EU. Návrh přichází s novým rozdělením regionů, a to na regiony konvergence (průměr HDP do 75% průměru HDP EU), transitní regiony (od 75%-90% HDP EU) a konkurenceschopné regiony (od 90-100% HDP EU). Tím se kohezní politika zpřístupní většímu počtu regionů, především těm ze starých členských zemí EU, které na fondy kohezní politiky kvůli nízce nastavenému průměru HDP v předchozím období nedosáhly. Evropský sociální fond bude představovat 25% kohezní politiky bez tzv. speciálního fondu na infrastrukturu, tj. 84 mld. euro. Infrastrukturní fond disponující 40 miliardami eur by měl umožnit investice do dopravních, energetických a komunikačních sítí. Novinkou je také 5% výkonnostní rezerva. Komise počítá s vyčleněním části prostředků a s odměnou v půlce programového období pro členy, kterým se bude dařit naplňovat cíle strategie EU 2020. Nové členské státy s touto výkonnostní rezervou nesouhlasí, neboť se domnívají, že státy jsou v různých startovacích pozicích, což může některé z nich znevýhodnit. Unie také plánuje dlouhodobé projekty. Do některých z nich by měla být zahrnuta i Česká republika - Elektrické spojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě (posílení vnitřních sítí) a dva evropské plynové koridory (Jižní plynový koridor a Severojižní plynové spojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě zaměřené na zvýšení obousměrné kapacity či umožnění obousměrného toku).

 

Na bezpečnost a občanství, kam spadá ochrana hranic, migrace, azylová politika a soudní a policejní spolupráce, má směřovat 18,5 miliard eur (1,8% rozpočtu) a na zahraniční a společnou obchodní politiku 70 miliard eur (6,8% rozpočtu). Administrativní výdaje unie dosahují pouze 6,1% z celkového rozpočtu EU. Návrh počítá s dalšími 58 miliard euro vyhrazených mimo rozpočet EU na financování rozvojové pomoci (Evropský rozvojový fond), stavy nouze, Fond solidarity, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, projekt termojaderné fúze ITER a další. Návrh bude rovněž muset vzít v potaz rozšíření Unie o Chorvatsko plánované na rok 2013.


Celoevropská DPH
Nejvíce diskutovaným bodem návrhu mezi členskými státy, Komisí a Parlamentem bude bezpochyby pokles příspěvků členských států a jeho kompenzace prostřednictvím vlastních zdrojů – celoevropských daní, které budou vybírány na evropské úrovni. V návrhu Komise upřednostnila celounijní DPH, jež má nahradit stávající příspěvky DPH odváděné členskými státy. Nová DPH by měla v roce 2020 přinést do rozpočtu 30 miliard eur. Projekt celounijního DPH navazuje na Zelenou knihu o budoucnosti DPH a má eliminovat početné výjimky, které znesnadňují fungování vnitřního trhu, a naopak snížit počet podvodů souvisejících s DPH v EU. Návrh daně z finančních transakcí. Jako další vlastní zdroj Komise navrhuje zavést daň z finančních transakcí, která by měla přinést do rozpočtu v roce 2020 zhruba 37 miliard eur. Obě daně by měly být zavedené nejpozději v lednu 2018. V roce 2020 by vlastní zdroje měly pokrýt 40% výdajů rozpočtu EU. Je otázkou, zda návrh unijních daní bude schválen v rámci Rady. Již řada zemí jako je Velká Británie, Německo či Česká republika celounijní daně zavrhuje. Navíc je pro jejich přijetí potřeba jednomyslnosti v Radě. Přijetí celounijní daně by však potvrdilo možnost Unie zasahovat do kompetencí členských států v oblasti fiskální politiky.

 

Konec britského rabatu
V neposlední řadě návrh rozpočtu obsahuje také skoncování s britským rabatem z roku 1984 a dalšími korekčními mechanismy pro Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Jmenované země bez Rakouska by měly v letech 2014-2020 do rozpočtu EU odvádět snížené roční příspěvky. Jednání o rozpočtu by měla skončit na konci roku 2012 za kyperského předsednictví.

 

 

Více o rozpočtu EU naleznete zde.



< Archív novinek