Archív novinek

Výsledky dotazníkového šetření: Co si myslí podnikatelé o postavení malých a středních podniků v ČR a EU?



Co si myslí podnikatelé o postavení malých a středních podniků v ČR a EU?

 

Malé a střední podniky (MSP) tvoří v České republice, stejně jako průměr Evropské unie, téměř 99,8 % všech podniků. Zhruba 95 % z nich je tzv. mikropodniků, které mají do deseti zaměstnanců. MSP se podílejí na 62 % celkové zaměstnanosti, 55 % vyprodukované přidané hodnotě a zhruba na 50 % vývozu naší ekonomiky. Z tohoto důvodu je lze považovat za motor české ekonomiky. Z tohoto důvodu provedlo CEBRE ve spolupráci s MPO ČR a portálem Businessinfo.cz v období 18. července až 14. září 2011 průzkum u podnikatelů s cílem identifikovat hlavní překážky podnikání malých a středních firem v ČR. Do průzkumu se zapojilo 43 malých a středních podniků.

 

Výjimky pro mikropodniky

Z průzkumu vyplynulo, že se 77 % podnikatelů domnívá, že výjimky z legislativních návrhů pro mikropodniky mohou stát za zhoršením transparentnosti podnikatelského prostředí v ČR a vytvořit nerovné podmínky na trhu. MSP se tedy domnívají, že výjimky pro mikropodniky z legislativních návrhů nejsou vhodné.

 

SME Test

Většina respondentů (71 %) z řad MSP se domnívá, že by vláda měla při předkládání legislativy posuzovat její dopad zvláště na malé a střední podniky, s ohledem na jejich specifické postavení. Povinnost provádění tohoto tzv. SME Testu na ČR rovněž doléhá z evropské úrovně. Evropská komise opět zdůraznila v revidovaném Aktu pro drobné podnikatele (únor 2011) důležitost provádění posouzení dopadu zvláště na MSP.

 

Druhá šance

Podnikatelé z řad MSP jsou rozděleni v otázce, zda je jednoduché pro zkrachovalou firmu začít znovu podnikat. Přibližně polovina respondentů se domnívá, že to záleží pouze na povaze podnikatele, naopak třetina namítá, že ze strany státní správy a bank je na zkrachovalé podnikatele pohlíženo negativně, tudíž znovu nastartovat firmu není zase tak jednoduché.

 

Společná data účinnosti legislativy

Naproti tomu, jsou podnikatelé jednotní v otázce zavedení jednotných dat účinnosti legislativy, tj. opatření, které by umožnilo, že legislativa týkající se podnikání nabude účinnosti dvakrát v roce např. vždy od února a října.             

 

Podpora inovací

Dle názoru podnikatelů z řad MSP by bylo pro jejich podnikání jednoznačně přínosné, pokud bude realizován další z návrhů Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti zavádějící kvalitní služby pro inovační podnikání usnadňující komercializaci inovativních produktů, ochranu práv duševního vlastnictví a přístup MSP na zahraniční trhy.

 

Banky jsou stále obezřetné v poskytování úvěrů

Podnikatelé v průzkumu rovněž hodnotili přístup k úvěrům za posledních šest měsíců. Dvě třetiny respondentů si myslí, že se přístup bank nezměnil a banky jsou stále obezřetné. Třetina respondentů dokonce namítá, že se přístup zhoršil. Toto zhoršení lze především vypozorovat z nedůvěry bank v MSP a jejich nezájmu MSP úvěrovat a nedostatečné kapacitě MSP ručit majetkem.

 

Rostoucí administrativní zátěž

Snahy o snižování administrativní zátěže ze strany české vlády vidí podnikatelé z řad MSP vcelku negativně, neboť se dle poloviny z nich neděje žádné pozorovatelné zlepšení, či dokonce dle 43 % respondentů administrativní zátěž narůstá. Největší zhoršení obzvláště vidí v novelizaci DPH, která dle podnikatelů zvyšuje administrativní zátěž, v chaotickém právním řádu, v oblasti daní a účetnictví.

 

Překážky podnikání

Jako největší překážku při zakládání společností v ČR považují podnikatelé z řad MSP daňové předpisy a související právní předpisy, nedostatečnou právní ochranu, administrativní zátěž a konkurenci z Asie.

Jako největší překážky při podnikání v ČR v každodenním podnikatelském životě považují podnikatelé z řad MSP velkou administrativní zátěž a vysoké sociální odvody. Podnikatelé z řad mikropodniků zase považují za nepříjemné byrokratické a daňové obtíže během působení firmy. Podnikatelé z řad MSP v současné době nejvíce trápí administrativní zátěž a velká regulace (vysoká administrativa vůči různým orgánům státní správy 63 %) a ztížený přístup k financím (půjčky, bankovní záruky apod. 37 %).

 

Přístup k veřejným zakázkám

Z průzkumu vyplývá, že 43 % respondentů se domnívá, že veřejné zakázky jsou šité na míru některým firmám, jejich vypisování není často transparentní (17 %) a často nejsou pro MSP přístupné z důvodu velkého nároku na cenu kontraktu a kvalifikačních požadavků (23 %).

 

Přístup na třetí trhy

Polovina respondentů průzkumu již na zahraničních trzích působí. Druhá polovina respondentů potřebu expandovat na trhy mimo EU nepociťuje s ohledem na povahu jejich podnikatelských aktivit. Ty firmy, které by však expandovat chtěly, uvedly, že hlavní překážkou je neznalost daňové problematiky v zahraničí či nedostatečná kapacita firmy expandovat (malá firma).

 

SBA

Podnikatelé také v rámci průzkumu hodnotili dokument Evropské komise „Akt o drobném podnikání“ (tzv. SBA). Podnikatelé z řad MSP a mikropodniků jednoznačně uvádějí, že se situace MSP nezlepšila, ani díky SBA. Ve většině případů se odvolávají na neznalost daného dokumentu, nebo že využití jakýchkoliv podporu EU je pro malé firmy administrativně i kvalifikačně velmi zatěžující.

 

ZÁVĚR

Většina českých MSP nadále bojuje s přeregulovaným podnikatelským prostředím a administrativní zátěží, kterou na ni kladou orgány veřejné správy. Většina MSP, především pak mikropodniky do 10 zaměstnanců, nesledují žádné zlepšení při snižování administrativní zátěže, přestože dle posledních oficiálních výsledků se MPO ČR podařilo snížit administrativní zátěž o 15 %. Snižování administrativní zátěže však probíhá k základně roku 2005 a je prováděna jen u informačních povinností, tudíž velká část (např. stále se měnící regulace) a nově nahromaděná zátěž nejsou brány v potaz.

 

Receptem na potřebu se připravit na stále se měnící regulaci v průběhu roku může částečně být zavedení jednotných dat účinnosti, jejichž zavedení podporuje naprostá část MSP (79 %) v České republice. Dále by mohlo negativní dopad nové regulace zmírnit specifické posuzování dopadu předkládaných návrhů na MSP, což si přejí tři třetiny respondentů. Značnou regulaci a administrativní zátěž považují MSP za největší bariéru podnikání, po ní následuje ztížený přístup k financím a veřejným zakázkám. Při přístupu na třetí trhy české MSP nejvíce brzdí rozdílná legislativa, nevypočitatelnost trhů, neznalost daňové problematiky v zahraničí a nedostačující kapacity firem. Za zhoršeným přístupem k financím stojí především krize a větší obezřetnost bank, 97% respondentů průzkumu odpovědělo, že se přístup bank za posledních šest měsíců nezměnil, naopak spíše zhoršil. Jednoduchý přístup není ani k veřejným zakázkám, které jsou často šité na míru velkým firmám, a jejichž zadávání není transparentní. Nově přijatá regulace by snad transparentnost při zadávání veřejných zakázek měla zlepšit.

 

Zlepšení podnikatelského prostředí stojí především na české vládě. Evropská iniciativa Akt pro drobné podnikání prozatím dle slov 86 % respondentů nepřinesla žádné hmatatelné výsledky, přestože mohla do určité míry podpořit snahy českých orgánů. Podpora podnikání je také v rukou české společnosti, stále je těžké pro zkrachovalé podnikatele začít znovu podnikat. Chybí nám podnikatelský duch a společnost a banky na zkrachovalé podnikatele pohlíží velmi nepřátelsky.   




< Archív novinek