Archív novinek

Budoucí rozpočet EU: Více Evropy – solidarity a integrace


Polské předsednictví v Radě EU společně s institucemi Evropské unie dnes uspořádaly v Bruselu konferenci věnovanou budoucímu rozpočtu EU 2014-2020. Konference byla o to důležitější, že se uskutečnila před nedělním summitem Evropské unie, který bude věnován řešení krize, a před zasedáním G20 v Cannes (3.-4. listopadu). Zástupci Polského předsednictví a Evropských institucí volají po větší integraci Unie, větší solidaritě členských zemí a reflektování závazků Lisabonské smlouvy. Tento názor však nesdílí některé členské státy (např. Česká republika a Velká Británie).


José Manuel Barroso, předseda Evropské komise upozornil, že budoucí rozpočet EU musí řešit podporu růstu a tvorbu pracovních míst. Upozornil, že Evropská komise ve středu přijala plán, který nastiňuje komplexní reakci nezbytnou k obnovení důvěry v eurozónu a Evropskou unii jako takovou. Zejména se jedná o učinění následujících kroků - rozhodná reakce na problémy Řecka; posílení protikrizové ochrany eurozóny; koordinovaný postup při posilování evropských bank; urychlení realizace politik k podpoře stability a růstu a budování silné a integrované správy ekonomických záležitostí pro budoucnost. Komise tak navrhuje zefektivnění Evropského nástroje finanční stability (EFSF). Barroso doufá, že členské státy tento plán politicky podpoří na nedělním summitu.


V reakci na hospodářskou krizi řada členských zemí přijímá úsporná opatření a zapomíná na podporu růstu. Právě rozpočet EU by měl pomoci financovat pro-růstová opatření, na která se v rozpočtech členských států nenajdou peníze. Příkladem je včera schválený návrh Komise na vytvoření společného evropského fondu pro infrastrukturu, který slouží k propojení evropské infrastruktury v oblasti energie, dopravy a ICT. Návrh rozpočtu EU je zaměřen na dosažení cílů strategie Evropa2020, proto se v návrhu objevuje kondicionalita. Dle Barrosa by rozpočet měl naplňovat cíle, které byly stanoveny již v Římských smlouvách, tj. že aktivity EU musí být plně financovány z vlastních zdrojů. Rozpočet EU by neměl být nadále financován příspěvky na základě hrubého domácího produktu, ale z vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu Evropská komise předložila návrh daně z finančních transakcí. Barroso se domnívá, že by se měl bankovní sektor v EU podílet na rozpočtu EU. Komise také navrhla ve svém Sdělení Iniciativa pro projektové bondy z 19. října lepší zapojení soukromého sektoru do financování pro-růstových aktivit. Nový rozpočet EU by měl být také jednodušší, z tohoto důvodu Komise navrhla zrušit rabaty a nahradit je plošnými příspěvky.


Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, uvedl, že EU potřebuje více Evropy a v souladu s Lisabonskou smlouvou musí rozpočet EU zajistit, to k čemu se členské státy zavázaly (například v oblasti energetické bezpečnosti a společné energetiky). Navýšení rozpočtu o 5 % je velmi mírné. Parlament se domnívá, že je to neuspokojivé navýšení, ale doufá, že i tak se podaří uspokojit ty nejdůležitější potřeby nikoliv všechny. Z tohoto důvodu Evropský parlament žádá o navýšení vlastních zdrojů. Dle Buzka musí rozpočet především reflektovat potřeby občanů EU. Musí se zaměřit na podporu tvorby pracovních míst, která zajistí růst. Ekonomický růst může EU získat pouze pomocí větší konkurenceschopnosti, kterou je potřeba podpořit prohlubováním jednotného trhu. Jednotný trh potřebuje lepší infrastrukturu v oblasti ICT, energetiky a dopravy. Podpora je také nutná v oblasti inovací, u nichž v novém rozpočtu dochází k navýšení o 30 miliard eur. Vedle ekonomické solidarity volá Buzek také k solidaritě politické, tak aby Unie mluvila jedním hlasem, například v oblasti zahraniční politiky. Nakonec zdůraznil významný postoj Evropského parlamentu ve vyjednávání o budoucím rozpočtu již od samotného počátku.


Polský premiér Donald Tusk zdůraznil potřebu větší integrace a naopak zamezení desintegračních procesů, které se v některých státech EU objevují. Zdůraznil, že prostřednictvím rozpočtu EU 2014-2020 Unie ovlivňuje svou budoucnost. Dle jeho názoru lze za tři nejdůležitější politiky EU považovat kohezní, zemědělskou a sousední politiku. Proto by měly mít v rozpočtu zvláštní místo. Tusk uvedl, že musí rozpočet zabezpečit to, co jsme si stanovili v Lisabonské smlouvě. Upozornil, že v porovnání s národními rozpočty se jedná o malý rozpočet, neboť reflektuje pouze 2 % HDP EU. Na národní parlamenty apeloval, aby se nenechaly zaslepit národním egoismem a naopak nevytvářely žádná politická tabu.
Janusz Lewandowski, komisař zodpovědný za rozpočet EU, uvedl, že červnový návrh rozpočtu by měl zajistit více Evropy za stejné peníze. To však vyžaduje vynakládat peníze chytřeji a podpořit rozpočet z jiných zdrojů. Navýšení odráží pouze míru inflace. V oblasti kohezní politiky je snaha přesunout prostředky na nejchudší regiony a vytvoření evropského infrastrukturního fondu. Navýšení prostředků na infrastrukturu a inovace by mohlo být dosaženo prostřednictvím zapojení soukromého sektoru. Vlastní zdroje by plně měly respektovat národní fiskální suverenitu členských států a u rabatů a výjimek zavádí EU paušální částky.


Enikö Györi, maďarská ministryně pro evropské záležitosti, zdůraznila, že si musí EU ujasnit, zda při zavedení kondicionality dokáže zajistit, aby nejchudší regiony nebyly bity a dokázaly dohnat ty prosperující. V tomto ohledu vzniká otázka, proč by měly prosperující rozpočty dostat více peněz? Mluvíme-li o zjednodušení, navržená kritéria pro výdaje tomu příliš neodpovídají. Rovněž i makrokondicionalita není dle jejího názoru příliš odůvodnitelná? Není totiž možné postihovat regiony za to, co udělala vláda. Nakonec upozornila, že je potřeba dát členským státům větší míru flexibility.

 

Z řad účastníků vystoupili také poslanci a senátoři ze zemí EU. Poslanci z Velké Británie upozornili na potřebu snížení návrhu rozpočtu EU, zkrácení finančních rámců a na potenciální negativní dopad daně z finančních transakcí, která podle nich nemůže fungovat a ohrozí konkurenceschopnost EU.

 



< Archív novinek