Archív novinek

Bruselské ekonomické fórum 2012: Tento rok nebude rokem obnovy růstu v Evropě


Brusel, 31. května 2012 - každoroční Bruselské ekonomické fórum, jehož letošní podtitul zněl Zdroje ekonomického růstu – revize růstového modelu EU, se věnovalo podpoře hospodářského růstu EU a budoucímu vývoji eurozóny.


Místopředseda Evropské komise Olli Rehn, jenž má na starost hospodářské a měnové záležitosti a euro uvedl, že členské státy EU by se neměly zaměřit pouze na snižování veřejného dluhu, ale především na celkovou fiskální stabilitu. Jen ta je podle něj předpokladem k zajištění stabilního a udržitelného růstu v budoucích letech. V souvislosti s tím také uvedl doporučení členským státům EU vydaná 30. května v rámci Evropského semestru, která by je měla nasměrovat k makroekonomické a fiskální rovnováze. Uvedl také, že podle odhadů Komise by měl být průměrný fiskální deficit v tomto roce 3,5% HDP a příští rok by se měl snížit na 3%, průměrný státní dluh by se pak měl příští rok přiblížit hranici 90% a postupně klesat. Místopředseda Rehn se vyjádřil také k možnému odchodu některých členů eurozóny. Podle něj by její rozpad znamenal prohloubení krize a větší nestabilitu, což si v současné době nemůže EU dovolit.


Podle italského premiéra Maria Montiho je pro podporu růstu klíčovým faktorem jednotný trh, bez něhož nemůže mít růst stabilní a pevné základy. V této souvislosti vidí důležitou roli zejména národních vlád, které by měly pevně prosazovat jeho plné dokončení. Hlavním úkolem EU by nyní měla být podpora poptávky, bez které se růst nenastartuje. V této souvislosti věří, že prvním stimulem by mohl být balíček prorůstových opatření, který, jak pevně doufá, představí Rada na svém červnovém summitu. Podle Montiho jsou podceněným prvkem prorůstových opatření investice, zejména ty veřejné. Před vypuknutím krize byly veřejné investice považovány za špatnou variantu v porovnání s těmi soukromými, i přesto, že byly financovány pouze díky zadlužení, což výrazně přispělo k současnému stavu věcí. Tento postoj je potřeba změnit. Během celého fóra se hodně diskutovalo o roli Evropské centrální banky. Podle některých by se měla působnost banky rozšířit a do jejího „portfolia“ by mělo přibýt zajištění hospodářského růstu, s čímž ale Monti nesouhlasí. Domnívá se totiž, že by některé státy mohly pod záminkou zajištění růstu nepřiměřeně využívat finanční prostředky na úkor ostatních.


Philippe Aghion, profesor ekonomie na Harvardské univerzitě vidí způsob, jak podpořit růst především ve změně vnímání států. Podle něj by hospodářskému růstu výrazně pomohlo, pokud by se země EU přetransformovaly do podoby tzv. „smart states“ (chytré státy), které podporují zejména sektory s vysokým potenciálem růstu a zaměstnanosti. Zároveň ale vyzdvihuje nutnost fiskální disciplíny a spravedlivého rozdělování příjmů. Na úrovni EU by k této přeměně mohly pomoci strukturální fondy.  Aghion dokonce vyslovil myšlenku, že na provádění strukturálních reforem by mohly být využity strukturální fondy jako například na financování změn penzijních systému atd. Stejně jako italský premiér vidí investice jako jeden z motorů růstu.


Jednou z oblastí, která skýtá velký potenciál pro růst, jsou informační a komunikační technologie. Podle Matta Brittina, vicepresidenta Google Europe je po světě v současné době 2,3 miliardy uživatelů internetu a podle odhadů toto číslo stoupne na 5 miliard do roku 2020. Přitom tento trh roste v Evropě výrazně rychleji než v jiných částech světa, čehož by se mělo využít. Velký prostor se zde nabízí pro malé a střední podniky, které díky internetu rostou výrazně rychleji než ty velké. Sociální média tomuto trendu ještě více napomáhají a využívá je většina rychle rostoucích firem. Brittin dodal, že obrovský prostor pro využití nových informačních a komunikačních technologií se nabízí v oblasti veřejných služeb, jako například u poštovních nebo platebních služeb, a zavedením online technologií by mohly výrazně ušetřit i státní správy.


Státní tajemník německého federálního ministerstva financí Thomas Steffen upozornil na to, že kromě opatření na podporu konkurenceschopnosti a fiskální konsolidace je zapotřebí vyslat investorům, ale hlavně i občanům jasný signál o tom, že EU hodlá snižovat své dluhy a nebude krýt ty současné dalším zadlužováním. V tomto období je důvěra investorů klíčová, jen na jejím základě lze přilákat investice do Evropy. I přes jisté pozitivní náznaky u některých ekonomických indikátorů nelze mírné zlepšení považovat za začátek konce krize. Jak upozorňuje místopředseda Evropské komise Olli Rehn, je nutné si uvědomit, že průměry pro EU neodpovídají skutečné situaci. „Dobrým“ příkladem je nezaměstnanost, která v některých státech pomalu směřuje k běžným číslům a v jiných roste závratnou rychlostí.


Na začátku tohoto roku prohlásila generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde, že rok 2012 by měl být rokem uzdravení světové ekonomiky. To ale pro Evropu určitě neplatí, shodla se většina účastníků. Pokud však bude EU nadále vyžadovat strukturální a fiskální reformy a podpoří rychle rostoucí odvětví, mohl by to být alespoň rok příští.



< Archív novinek