Archív novinek

Tisková zpráva: Desetileté výročí CEBRE doprovodila debata s europoslanci


CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu si letos připomíná 10 let své existence na bruselském lobbingovém kolbišti. Při této příležitosti reprezentace uspořádala, vedle slavnostního večera v Pražském domě, pracovní snídani s českými europoslanci a čelními představiteli svých zakladatelských organizací. Oslav, které se uskutečnily 4. a 5. června 2012 v Bruselu, se zúčastnili Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro zahraniční vztahy a EU a Radek Pažout, tajemník Hospodářské komory ČR. Kancelář CEBRE oslavila své výročí společně s Pražským domem, který v centru evropského dění rovněž působí již od roku 2002.

 

 pracovni_snidane_5_6_2012_11__1.jpg prazsky_dum_oslavy_cebre_4_5_2012_6_.jpg

 

Ovlivňovat legislativní proces v Bruselu mohou i čeští podnikatelé
Zahajovací řeč slavnostního večera 4. června patřila, zcela přirozeně, velvyslankyni při EU Mileně Vicenové, která oběma organizacím poděkovala, zavzpomínala na jejich začátky a do dalších let jim popřála mnoho úspěchů. Zahájení se dále ujala ředitelka Pražského domu v Bruselu, Lucie Čadilová a ředitelka CEBRE, Alena Vlačihová, která poděkovala zakladatelským organizacím kanceláře za jejich trvalou podporu a přízeň. Stanislav Kázecký vyzdvihl jménem všech zakladatelů především zásadní přínos činnosti CEBRE pro české podnikatele, kteří se díky reprezentaci dostávají blíže ke klíčovým evropským legislativním procesům, jež tak mohou lépe vnímat a ovlivňovat. Dále popřál celému týmu mnoho úspěchů do dalších let a poděkoval významným osobnostem, které CEBRE po celou dosavadní existenci kanceláře utvářely. Slavnostní večer v Pražském domě doprovodila vernisáž výstavy Grafika roku / Cena Vladimíra Boudníka. Na realizaci oslav se spolupodílely společnosti Škoda Auto a AWT Group.

 

ČR chybí schopnost strategického plánování a kvalitní elity
Následný den, dopoledne 5. června, se představitelé zakladatelských organizací CEBRE sešli s českými europoslanci na pracovní snídani s podtitulem „Konkurenceschopnost a růst“, na které diskutovali o současném podnikatelském prostředí a jeho budoucím vývoji v souvislosti s politikami EU. Přítomni byli poslanci Oldřich Vlasák, Vladimír Remek, Richard Falbr, Miloslav Ransdorf, Jan Březina, Edvard Kožušník, Pavel Poc a Libor Rouček a poslankyně Zuzana Roithová a Zuzana Brzobohatá. Místopředseda Evropského parlamentu, Oldřich Vlasák, ve svém úvodním slově osvětlil fungování legislativního procesu EU, který uvedl do srovnání s legislativním procesem v ČR. Zatímco českým poslancům v průměru trvá projednání legislativního návrhu osm měsíců, europoslancům pak s ohledem na složitost legislativních pravidel a četnost návrhů měsíců jednadvacet. Přestože proces schvalování zabere europoslancům třikrát více času, stihnou tito projednat průměrně 600 návrhů za rok – v porovnání s průměrnými 175 v českém parlamentu, z nichž je přibližně 70% pouhou transpozicí evropské legislativy. Vlasák současně vyjádřil pochopení podnikatelskému sektoru, pro který je sledování toku legislativních rozhodnutí komplikované a náročné. V této souvislosti vyzdvihl pozitivní přínos CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu, která k informovanosti české podnikatelské veřejnosti všeobecně přispívá a v evropském lobbingovém prostředí se stala kvalitním a etablovaným hráčem. Právě informační deficit české veřejnosti o EU má dle většiny poslanců největší podíl na všeobecném negativním vnímání Unie. Poslanec Jan Březina uvedl, že hlavní problém vidí v tom, že politické elity ČR trvale odmítají být součástí evropské integrace a vysílají ambivalentní signály do české společnosti, která je již tak k evropským otázkám velmi uzavřená. Debatou se dále prolínala kritika úrovně české veřejné správy, k čemuž v současné době přispívá i téma disfunkce kontrolních a řídících orgánů při čerpání fondů EU. V tomto ohledu ČR potřebuje, podle europoslanců, koncepci strategického plánování pro alokaci evropských dotací, která zde prozatím chybí. Zejména v souvislosti s nadcházejícím programovacím obdobím 2014 – 2020, kdy bude ČR pravděpodobně naposledy čistým příjemcem, bude nutné vynaložit úsilí, aby byly dotace z EU čerpány efektivně a bez zbytečných ztrát. „Vedle kohezních fondů se bude muset země dále naučit čerpat evropské dotace i z budoucích programů COSME a Horizont 2020, které jsou zaměřeny především na vědu a výzkum“, dodal poslanec Březina.

 

EU „honí moc zajíců najednou“
Jan Wiesner ve svém příspěvku navázal vyjádřením potřeby prohlubování vzájemné spolupráce a dialogu o budoucnosti českého businessu, přičemž upozornil zejména na nedostatek prorůstových opatření a pokles konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání. Radek Pažout ve své řeči podtrhl některá klíčová témata, která v současnosti vládnou českým podnikatelským diskursem. Dle jeho slov je jimi zejména otázka pokroku v uspořádání vnitřního trhu, dále téma vzájemného uznávání kvalifikací, problematika energetické účinnosti, kohezní politiky anebo podpory inovací a transferu technologií. Poslankyně Zuzana Roithová na téma vnitřního trhu zdůraznila jeho význam a zároveň připomněla potřebu dosažení volného pohybu vědomostí, know-how a lepší ochranu evropských podniků před nekalou konkurencí ze strany třetích zemí. K určitému posunu, dle jejích slov, brzy dojde v podmínkách mobility vědeckých pracovníků a autorsko-správní legislativě. Současně kritizovala EU za to, že „honí moc zajíců najednou“, nesoustředí se na kritická témata a nehledí na strategické cíle. „Unie přináší mnoho nových návrhů, mnohdy však přichází s návrhy, které neřeší jádro problému, a naopak přispívají k nadměrné regulaci a omezení svobodného podnikání“, uvedla v diskusi Alena Vlačihová. Tím je například diskutovaná revize směrnice o tabákových výrobcích a mnoho dalších. Poslanec Richard Falbr ve svém příspěvku hovořil o českém pracovním trhu v kontextu EU. Opatření ze strany EU pro růst zaměstnanosti evropských MSP jsou podle jeho slov utopická, neboť trh si musí o pracovní místa říci sám. Falbr zároveň přiznal, že vytvářet sociální dialog v prostředí MSP je, s ohledem na jejich často velmi úzký rodinný charakter, principiálně nelogické.

 

Tisková zpráva v pdf. zde

 



< Archív novinek