Archív novinek

Bez zapojení firem nemůže být regulace „chytrá“


Většina legislativních opatření přijímaných na národní úrovni přichází z Bruselu, a proto je nutné, aby takováto opatření byla kvalitní. S cílem nevytvářet nadbytečnou administrativní zátěž na evropské úrovni používá Komise koncept tzv. chytré správy. V praxi se jej však ne příliš často a efektivně daří aplikovat. Zástupci podnikatelské sféry žádají vytvoření transparentního systému. Nízká účast firem v legislativním procesu často vede k tomu, že systém regulace neplní tu úlohu, kterou by měl. Podle člena Evropského parlamentu Sajjada Karima, která je zároveň zpravodajem ke Zprávě o lepší legislativě, subsidiaritě, proporcionalitě a chytré regulaci, je nutné vytvořit efektivně fungující a hlavně transparentní rámec, který by zlepšil každou fázi tvorby legislativního procesu. Prostor pro zlepšení vidí zejména v systému veřejných konzultací a hodnocení dopadů (impact assessment), kde se nedaří plně využít jejich potenciálu. V této souvislosti navrhuje Komisi uchýlit se k častějšímu zpracování tzv. Bílých knih, které podle Karima pomohou širokému publiku lépe se seznámit s plány Evropské komise v dané oblasti. Nutné je ovšem do celého procesu více zapojit národní parlamenty, a zde vidí velmi důležitou úlohu Evropského parlamentu, který by měl fungovat jako prostředník mezi nimi a Evropskou komisí. Karim je toho názoru, že legislativní návrhy by měly obsahovat daleko více výjimek pro mikro a malé podniky. Z tohoto důvodu je podle něj dobrým znamením, že Evropská komise začala tuto potřebu více vnímat. Podle Marianne Klingbeilové, která má v Generálním sekretariátu Evropské komise na starost oblast regulace, hodnocení dopadů a aplikace práva EU, je nutné více sledovat tzv. „cestovní mapy“ (roadmaps), které Komise vydává. V těch je možné nalézt oblasti, které chce Komise pomocí nových legislativních návrhů zlepšit, ale také informace o připravovaných veřejných konzultacích, což umožní subjektům včas se zapojit do procesu tvorby nových návrhů. Klingbeilová uvedla, že cestovní mapy se předkládají v rozmezí dva roky až 6 měsíců před zahájením požadované iniciativy, což dává značný prostor k tomu, aby se zúčastněné strany k návrhům vyjádřily. I přesto se však nedaří získávat vstupy především od firem. Ke zlepšení situace je zejména nutné získat důvěru, protože většina firem je toho názoru, že Komise nebude jejich vstupy brát v potaz. To ale Klingbeilová odmítá. Přiznává sice, že ideálním vstupem do konzultace je příspěvek od organizací sdružujících podnikatelské subjekty, nebo třeba od členských vlád, příspěvky jednotlivých firem však rozhodně nebudou ignorovány. Jak dále upozorňuje, problémem často není pouze nekvalitní regulace, ale způsob, jakým je legislativa implementována na národní úrovni. Členské státy si totiž dost často přidělávají práci sami, tvrdí Klingbeilová. Hodnocení dopadů chce lépe využívat také Evropský parlament. Jak uvedla Elke Ballonová, vedoucí oddělení hodnocení dopadů Evropského parlamentu, hodnocení dopadů by se mělo stát běžnou součástí legislativního procesu. Ballonová chce díky svému oddělení prosadit také to, aby se prováděla hodnocení dopadů i u pozměňovacích návrhů, které Parlament předloží. Její oddělení se zároveň zabývá zkoumáním kvality hodnocení dopadů, která Komise předkládá a snaží se zjistit, zda výsledná zpráva zohledňuje v maximální možné míře většinu příspěvků podaných v rámci veřejné konzultace. Jak ale sama říká, bez většího zapojení veřejnosti se regulace nezlepší.



< Archív novinek