Archív novinek

Podpora velkým podnikům prospěje i těm malým a středním


Podpora velkým podnikům prospěje i těm malým a středním

 

Velké a malé a střední podniky spolu žijí v symbióze, není tedy třeba vytvářet umělé rozdíly.

 

Kohezní politika bude v příštím programovacím období jedním z klíčových nástrojů, který by měl Evropské unii pomoci ke splnění cílů strategie Evropa 2020. I proto se současnému vyjednávání nových pravidel věnuje značná pozornost a Evropská komise sklízí v řadě případů kritické ohlasy, co se týče změn v budoucích pravidlech. Jedním z kritizovaných návrhů je i vyloučení velkých firem z možnosti čerpat finanční podporu na regionální investice, čemuž se věnovala konference s názvem „Kohezní politika po roce 2014: umožní podnikům stimulovat růst?“, kterou pořádalo BUSINESSEUROPE v rámci tzv. „Open Days“.

 

Podnikatelé vidí v kohezní politice nástroj k posílení konkurenceschopnosti

 

Podle Phillipa de Bucka, generálního ředitele BUSINESSEUROPE závisí úspěch budoucí kohezní politiky do značné míry na objemu víceletého finančního rámce  pro období 2014-2020, který se v současné době vyjednává. Podle něj je důležité především zachovat rozpočty u programů Horizont 2020 a COSME, klíčovým projektem bude také Nástroj pro propojení Evropy. Mezi cíle kohezní politiky by mělo patřit zjednodušení administrativy, lepší využití finančních prostředků a především pak posílení konkurenceschopnosti evropských regionů. Na vzrůstající význam kohezní politiky upozornil také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast konkurenceschopnosti Radek Špicar. Pro mnoho evropských regionů budou prostředky ze strukturálních fondů jediným zdrojem financí, jelikož v současné situaci je těžké sehnat finance na investice. Důležité je si také uvědomit, že kohezní politika není prostředkem, jak zvýšit konkurenceschopnost jednoho regionu v EU vůči jinému, ale nástrojem, který umožní Evropě obstát proti tlaku z nově se vytvářejících ekonomických center po celém světě. Souhlasí přitom s de Buckem v tom, že pro zajištění efektivnosti kohezní politiky je potřeba především zjednodušit administrativu, což pomůže především malým a středním podnikům. Zásadní roli v rozvoji regionů budou hrát podpůrné finanční nástroje suplující úlohu bank, které se potýkají s nedostatkem financí. Jak uvedl Špicar, 99 procent bank v České republice vlastní matky, které mají sídlo v jiné zemi a ty samozřejmě budou v případě nedostatku prostředků preferovat domácí investice. V souvislosti s návrhem Evropské komise připravit velké podniky o možnost čerpat dotace na regionální investice Špicar poznamenal, že by se v tomto směru nemělo příliš rozlišovat mezi „malými“ a „velkými“. Velké a malé podniky jsou vzájemně propojené, fungují spolu v symbióze, a pokud se pomůže těm velkým, bude to mít pozitivní dopad i na malé podniky, což uvedl na příkladu z doby, kdy pracoval pro největší českou firmu Škoda Auto. Ta se v té době podílela 4% na celkovém HDP České republiky, což už je samo o sobě hodně, nicméně na ni byly napojeny tisíce dalších malých a středních podniků. Ty sice dodávaly třeba jen jednu malou součástku, nicméně v celkovém součtu se všechny firmy podílely dalšími 16% na HDP ČR. Toto navázání navíc řadě firem umožnilo proniknout na zahraniční trhy a to nejen v rámci EU, ale do celého světa, což je jedním z prioritních cílů Evropské komise pro následující programovací období. I proto se domnívá, že schizma mezi malými a velkými podniky je uměle vytvořené.  

 

Komise to vidí jinak

 

Jiného názoru je Walter Deffaa, generální ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku, který se domnívá, že finance je nutné investovat tam, kde budou mít největší dopad, což je podle Komise do malých a středních podniků. Ty se nyní potýkají s nedostatkem financí, zatímco velké podniky jsou na tom podle něj v tomto směru mnohem lépe. Deffaa zároveň upozornil na to, že Komise nechce velké podniky úplně připravit o možnost získat podporu ze strany EU, ale snaží se je podporovat pouze v těch oblastech, které budou mít největší pozitivní dopad na růst a tvorbu pracovních míst. Jak tvrdí Deffaa, podpora malých a středních podniků bude mít v tomto ohledu lepší efekt, než podpora velkých podniků.

 

Jaké jsou výsledky studie SP ČR

 

S tím ale nesouhlasí studie vypracovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR a Vysokou školou ekonomickou v Praze, která tvrdí, že argumentace Komise se nezakládá na podložených datech a nebere v potaz propojenost velkých a malých a středních podniků. Také místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák se domnívá, že by podmínky měly být stejné pro všechny hráče. Velké a malé a střední podniky by proti sobě neměly v žádném případě bojovat, ale měly by se zaměřit na prohloubení spolupráce, k čemuž by jim EU měla pomoci vytvořením stabilních podmínek na trhu. Ke zvýšení konkurenceschopnosti EU je podle Vlasáka také zapotřebí zlepšit systém vzdělávání, což je oblast, ve které jsou velké firmy často velice aktivní. Firmy by navíc měly prohloubit spolupráci s městy a společně pracovat na strategii rozvoje regionů, která bude mít dlouhodobou vizi. Navíc malé a střední podniky často nemají kapacitu absorbovat finanční prostředky, které jsou pro ně vyčleněné, a mnohdy se peníze na jejich rozvoj vrací zpět do Bruselu. Například programy jako JASPERS a JESSICA jsou spojeny se značnou administrativní zátěží, a proto se jich nevyužívá v takové míře, jak by bylo možné.

 

 EU by se neměla připravit o možnost obstát v globální konkurenci

 

Jak bylo několikrát zmíněno během debaty, EU by se měla zaměřit na posílení konkurenceschopnosti vůči ostatním ekonomickým centrům světa a podpořit investice na svém území. A přestože dotace nejsou hlavním důvodem, proč se firmy rozhodují investovat v určité zemi, stále je to jeden z vedlejších faktorů, který může ve finále znamenat rozdíl mezi tím, zda se investice uskutečnění v jednom, či druhém státě. A navíc, pokud tuto formu podpory používá téměř celý svět, EU by neměla sama zbytečně připravovat o možnost obstát vůči sílícím konkurentům.



< Archív novinek