Archív novinek

TISKOVÁ ZPRÁVA: "Cíle energetické účinnosti - cesta správným směrem?"


 Zvyšování energetické účinnosti je rozumné, nesmí ale být kontraproduktivní

 

2. října 2014, Praha: V červnu tohoto roku uplynul termín, do kterého měla být všemi členskými státy EU transponovaná směrnice o energetické účinnosti z roku 2012. Ta má podnítit zvyšování energetické účinnosti směrem k cíli 20% do roku 2020. Sdělení Evropské komise, které bylo vydáno na konci července 2014, nicméně ukazuje, že zvýšení energetické účinnosti o 20% bude obtížné do roku 2020 zcela splnit a očekávané snížení by se mělo pohybovat okolo 18 - 19%. Na začátku roku navíc Evropská komise vypracovala návrh klimaticko-energetického rámce EU do roku 2030, jehož poslední znění navrhuje cíl 30% energetických úspor. Tomu, jaký vliv měla opatření související s energetickou účinností na ekonomiku ČR a EU, ale i tomu, jaké by měly být cíle pro rok 2030, se věnovala debata pořádaná 2. října v Evropském domě v Praze.

 

Diskuzi zahájil vedoucí zastoupení Evropské komise Jan Michal, který zdůraznil aktuálnost problematiky ve světle říjnového zasedání Evropské rady. Z hlediska České republiky, která patří mezi nejvíce energeticky náročné členské země EU, je zlepšování energetické účinnosti důležitým faktorem udržení konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti. Claudia Canevari z oddělení pro energetickou účinnost Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise se nejdříve zaměřila na Sdělení Evropské komise o energetické účinnosti z července 2014 a zhodnocení dosavadní úspěšnosti zavedených opatření. „Již v současnosti je možné v EU pozorovat pozitivní trend, kdy s růstem HDP dochází k výrazně menšímu růstu spotřeby energie,“ uvedla Canevari. Mezi pozitivní dopady podle ní patří vyšší bezpečnost dodávek, růst ekonomiky a zaměstnanosti a kladný vliv na zdraví a životní prostředí. Zaměříme-li se na ekonomické aspekty snižování spotřeby energie, k pozitivním dopadům patří posun od nákupů (často zahraničních) energetických komodit k domácí poptávce (včetně investiční aktivity). Nicméně plnou transpozici směrnice do národní legislativy dokončilo zatím pouze sedm států, přičemž ČR k nim nepatří. Co se týče návrhu cíle pro rok 2030, který je v oblasti energetické účinnosti stanoven na 30%, počítá Komise s flexibilitou pro členské státy, tak aby si mohly samy nejlépe vybrat prostředky, kterými cíle dosáhnou. Marcela Juračková, vedoucí oddělení energetických úspor z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uvedla, že vnitrostátní cíl energetické účinnosti, který vypočítala Česká republika, byl stanoven na 191,36 PJ. „ČR chce jít především cestou alternativních opatření, k čemuž využije zejména různé finanční nástroje a dotační schémata,“ řekla Juračková. Opatření ke zvyšování energetické účinnosti stanovuje v pořadí již třetí Národní akční plán energetické účinnosti z letošního roku. Věnovala se také Novele zákona o hospodaření energií, u které se čeká, až se dostane na program jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Novela je potřebná z několika důvodů. Prvním je částečná implementace Směrnice o energetické účinnosti, druhým dodatečná částečná implementace dvou dalších směrnic a do třetice jde o reakci na požadavky z aplikační praxe stávajícího znění. Planost novely je navržena k 1. lednu 2015. V souvislosti s cíli pro rok 2030 Juračková uvedla, že ČR podporuje cíl na redukci skleníkových plynů ve výši 40% na úrovni EU, zbylé dva cíle týkající se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti by však měly být nezávazné.

 

Poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít nejprve upozornil na různé přístupy členských států k této problematice. Starší členské státy, kde jsou movitější domácnosti, převedly cenovou zátěž vzniklou z opatření souvisejících nejen s energetickou účinností především na domácnosti, což je však diskriminační z hlediska konkurenceschopnosti nových členských zemí. „Ve výsledku nese v nových členských státech náklady spojené s klimaticko-energetickými cíli průmysl, včetně energetiky, v ČR dokonce až z 83%,“ dodal Vít. Český průmysl má přitom zlepšující se energetickou účinnost v porovnání s jinými státy. Dle něj by mělo dojít ke změně přístupu k energetické efektivitě a k vyjasnění základních metodologických pojmů. Z hlediska intenzity se totiž měří jen HDP a energetická spotřeba, ale neberou se v potaz parita kupní síly či měnové kurzy, energetická náročnost obsažená v dovozu zboží a rozdílné klimatické podmínky. EU i ČR by podle Víta měly zejména posilovat efektivitu veřejné podpory a přicházet s novými, inovativními řešeními, která vycházejí z analýz nákladů a přínosů. Co se týče rámce 2030, podporuje Svaz závazný cíl pro emise CO2, ostatní cíle by měly být pouze indikativní. Naopak 3 závazné cíle podporuje vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Podle jeho názoru by se měl cíl pro energetickou účinnost ještě navýšit, a to na 40%. Upozornil v té souvislosti na nedávnou analýzu Úřadu vlády, která prokázala přínos pro ČR plynoucí z opatření na podporu energetické účinnosti. Ve svém příspěvku se věnoval také Sdělení Evropské komise o energetické účinnosti z letošního roku. Podle něj nejde Komise, co se úspor týká, dostatečně daleko a nevychází ze správných předpokladů a čísel. Dostatečně se nepočítá také s negativními externími náklady, následkem čehož nevedou některé předpoklady k přesným odhadům. „Větší podpora energetické bezpečnosti by měla být prioritou i z důvodu aktuální geopolitické nestability na východní hranici EU,“ domnívá se Rovenský.

 

To, jak budou cíle nejen pro energetickou účinnost do roku 2030 nakonec vypadat, je teď v rukou členských států, které o tomto tématu budou jednat na summitu Evropské rady ve dnech 23. – 24. října.

 

Tisková zpráva ke stažení zde.



< Archív novinek