Archív novinek

Čeští dopravci na mušce západních států


Čeští dopravci na mušce západních států

26. února 2015, Brusel Čeští dopravci se musí od začátku roku řídit německým zákonem a vyplácet svým řidičům minimální mzdu ve výši 8,5 euro za hodinu práce odpracovanou na území SRN. Vedle zvýšených finančních nákladů jsou s tím spojené dodatečné ohlašovací a administrativní povinnosti. Je třeba archivovat záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy. Výbor pro Zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu dnes odhlasoval dotaz na Evropskou komisi ohledně aplikace německého zákona s cílem získat vyjádření, do jaké míry může národní úprava pokrývat zahraniční silniční dopravní operace a zda lze zasahovat do pracovněprávních vztahů sjednaných na území jiného členského státu.

 

Evropská komise v tuto chvíli posuzuje, zda má Německo na takové požadavky právo. Německo proto vyhlásilo na aplikaci Zákona na konci ledna moratorium, ale pouze pro případy transitu přes Německo, nikoliv kabotáž (poskytování služeb přepravy uvnitř státu EU dopravcem z jiného státu) či přeshraniční dopravu, která je pro české dopravce významná. Řada českých firem jezdí do Německa s cílem nakládky a vykládky zboží.

„Německá legislativa pro nás v praxi znamená dodatečnou administrativní zátěž spojenou s podáváním informací a jejich archivací, vedením oddělených evidencí pracovní doby a přepočítáním mezd a překlady dokumentů do němčiny. Ve finančním vyjádření to má pak dopad na výši mzdových nákladů, a to nejen těch týkajících se řidičů směřujících do Německa, ale i těch, kteří budou podobné navýšení za stejnou práci požadovat při výjezdu do jiných zemí, což vyplývá ze Zákoníku práce (stejná odměna za stejnou práci). S ohledem na jiné příjmové poměry napříč EU považuji za absurdní podřizovat nastavené domácí pracovněprávní vztahy při přepravě zboží nebo osob do jiného státu,“ říká Jan Medveď ze sdružení ČESMAD.

 

Dopady německé úpravy se dnes zabýval také Výbor pro Zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu. Důvodem je skutečnost, že se Německo chystají následovat další země jako Francie či Belgie. To je pro dopravce zejména ze střední a východní Evropy alarmující. Česká vláda se jako ostatní dotčené země (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko Maďarsko, Polsko, Řecko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) domnívá, že jde především o kladení překážky volného pohybu služeb a zásah do národních pracovněprávních vztahů sjednaných na území ČR. Po loňském zavedení povinností pro řidiče kamionů trávit odpočinek mimo kabinu zavazadla ze strany Belgie a Francie se zdá, že tlak na dopravce neustupuje, naopak narůstá.

„Iniciativy Německa, ale dnes i Francie a Belgie, jdou proti evropským cílům odstranit překážky na vnitřním trhu, který má potenciál v konečném důsledku zvýšit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst“, upozorňuje Martina Dlabajová, členka Výboru pro Zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu.

 

Nyní je na Komisi, aby posoudila, zda se jedná o překážku volného pohybu služeb. V případě podezření porušení práva EU, včetně případné žaloby u Soudního dvora EU, může činit Evropská komise v rámci řízení o porušení práva EU. Autoritativní výklad otázky, zda je zákon v rozporu s právem EU, pak může podat pouze Soudní dvůr EU.

 

Tisková zpráva ke stažení zde dokument ve formátu pdf



< Archív novinek