Časté dotazy o EU

Aktuální informace naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR v Belgii. Pravidelně také informace aktualizuje na stránkách businessinfo.cz. 

Český zaměstnavatel vysílající pracovníky do jiného členského státu EU by měl ze zákona poskytnout stejné podmínky, které jsou platné v hostitelském členském státě.

• minimální výši mzdy;
• maximální pracovní dobu a minimální dobu odpočinku;
• minimální placenou roční dovolenou;
• bezpečnost a zdraví při práci;
• rovné zacházení s muži a ženami a další protidiskriminační pravidla.

Při vysílání pracovníků (občanů EU) v rámci EU není potřeba pracovní povolení.

Pro více informací vizte publikaci Centra pro regionální rozvoj ČR Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky – 2021 a další. 

Během vyslání musíte svému zaměstnanci zajistit stejné pracovní podmínky, které ze zákona nebo na základě všeobecně použitelné kolektivní smlouvy platí v hostitelské zemi. Jedná se o podmínky upravující:

• minimální dobu odpočinku
• maximální délku pracovní doby
• minimální délku placené dovolené za kalendářní rok
• odměnu (včetně všech povinných částí), jak je definována ve vnitrostátních právních předpisech nebo ve všeobecně použitelných kolektivních smlouvách
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci
• ochranná opatření pro těhotné ženy, čerstvé maminky a mladé lidi (mladší 18 let)
• rovné zacházení se ženami a muži
• podmínky ubytování pracovníků v hostitelské zemi, pokud ho poskytuje zaměstnavatel
• příspěvky nebo náhrady na pokrytí cestovních výdajů, nákladů na stravu a ubytování, jsou-li během vyslání vyžadovány.

Pokud jsou pracovní podmínky ve vašem státě pro pracovníky výhodnější než podmínky v hostitelské zemi, měli byste tyto výhodnější podmínky zachovat i během jejich vyslání do zahraničí.

U jiných odvětví, než je stavebnictví, nejsou požadavky na odměnu a roční dovolenou povinné, pokud

• je počáteční instalace nebo první montáž určitého produktu vašimi kvalifikovanými zaměstnanci nedílnou součástí smlouvy s partnerem v jiné zemi
• a vaši zaměstnanci jsou do jiné země vysláni na kratší dobu než 8 dní ročně.

Před výjezdem do Belgie je třeba zaregistrovat vyslané pracovníky na belgickém portálu Limosa. Pozor, registrace je povinná i pro OSVČ, které na území Belgie poskytují služby.

Zaměstnavatel musí zajistit stejné pracovní podmínky pro vyslané pracovníky jako mají zaměstnanci v Belgii.

Pro specifická pravidla uplatňovaná v Belgii vizte publikaci Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky – 2021 a další, a web Federální veřejné služby pro zaměstnanost, práci a sociální dialog belgické vlády.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) jsou nástroje regionální a strukturální politiky EU, které přispívají k zmírňování přetrvávajících nerovností mezi jednotlivými státy a regiony EU. Peníze jsou čerpány podle programových období (momentálně dobíhá období 2014-2020 a připravuje se období 2021 – 2027) v souladu se stanovými prioritami a pravidly dojednanými mezi ČR a Komisí. Více vizte na strukturální-fondy.cz

Programy EU jsou spolufinancovány přímo z rozpočtu EU v rozmezí 40–75 %. Programy poskytují pouze neinvestiční podporu, jsou víceleté a jsou spravovány přímo Evropskou komisí nebo specializovanými výkonnými agenturami. Žadatelé o grant musí peníze použít na konkrétní a v projektu předem uvedené účely. Na rozdíl od strukturálních fondů nejsou peníze u komunitárních programů většinou určeny pro členský stát, ale pro konkrétní program. Programy v období 2021-2027 jsou např. Erasmus+, Horizont Evropa atd.

Výzvy vypisované v rámci evropských strukturálních a investičních fondů lze nalézt zde. V případě programů EU se neváhejte obrátit na CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentaci při EU v Bruselu.

Ne, Evropská unie má výlučnou pravomoc ve vyjednávání se třetími zeměmi.

Přehled dohod o zónách volného obchodu a dalších obchodních jednání

Informace o obchodních vztazích s každou zemí a regionem

Zahraniční pomoc EU je poskytována ze zdrojů rozpočtu EU a z tzv. Evropského rozvojového fondu (EDF). Zahraniční pomoc EU je poskytována na základě širokého spektra regionálně nebo tematicky zaměřených programů, jimiž jsou:

• IPA II Nástroj předvstupní pomoci (kandidátské a potenciální kandidátské země pro vstup do EU)
• ENI Nástroj evropského sousedství (sousední země EU na Jihu a Východě Evropy)
• DCI Nástroj pro rozvojovou spolupráci (země Asie, Střední Asie, Latinské Ameriky, JAR a Středního východu)
• EDF Evropský rozvojový fond (země ACP (Afrika, Karibik a Tichomoří))
• IcSP Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (všechny třetí země)
• EIDHR Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva
• PI Dohody o strategickém partnerství (všechny třetí země)
• INSC Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

Více informací naleznete také v naší příručce.

Ano, je to Horizont 2020 (Rámcový program pro výzkum a inovace) a jeho následovník Horizont Evropa (2021-2027).

Pro více informací o Horizontu 2020 vizte brožuru Evropské programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací,  podnikání, infrastruktury a odborného vzdělávání v letech 2014 – 2020, a národní kontaktní místo.

Více informací o programu Horizont Evropa, který bude zahájený v roce 2021, naleznete zde.

Investiční plán pro Evropu slouží k financování investic. Hlavním nástrojem Investičního plánu pro Evropu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), z něhož Evropská investiční banka (EIB) půjčuje či poskytuje garance na financování projektů z oblasti infrastruktury, energetiky, životního prostředí, inovací a na podporu malých a středních podniků. Podpora investic malých a středních podniků je umožněna přes výhodné úvěry (prostřednictvím záruk z EIB), které zprostředkovávají domácí banky.

Na investiční plán navazuje program InvestEU, který je pokračovatelem tohoto úspěšného projektu. Nicméně v souvislosti s dopadem koronavirové krize na ekonomiku EU se program InvestEU stal jedním ze základních pilířů nástroje na podporu oživení Next Generation EU, který má pomoci nastartovat hospodářský růst po krizi způsobené koronavirem. Více informací o programu naleznete zde.