Evropská komise přijala balíček k férové pracovní mobilitě. Tvoří ho sdělení o férové pracovní mobilitě a pět legislativních návrhů: nařízení o evropském průkazu sociálního zabezpečení, „Skills Portability Act“ o digitálních a porovnatelných kvalifikacích, nařízení posilující Evropský orgán pro pracovní záležitosti, novela směrnice o uznávání odborných kvalifikací a směrnice o kvalifikacích státních příslušníků třetích zemí. Po plném zavedení má balíček do roku 2040 přinést přínosy odhadované na 6 miliard eur, a to díky rychlejšímu uznávání kvalifikací, ověřování dokladů sociálního zabezpečení v reálném čase, dalším úsporám firem, pracovníků i úřadů a omezení podvodů. Pro české firmy, které ve velkém vysílají zaměstnance do Německa a Rakouska nebo naopak nabírají pracovníky ze zahraničí, jde o jednu z prakticky nejdůležitějších iniciativ letošního roku.
Jádrem je digitalizace agendy vysílání pracovníků. Evropský průkaz sociálního zabezpečení (ESSPASS) umožní žádat o doklady sociálního zabezpečení a získat je zcela online, včetně evropského průkazu zdravotního pojištění a přenositelného dokumentu A1 pro vyslané pracovníky. Doklady půjde uložit a předložit digitálně přes evropskou peněženku digitální identity a úřady je budou moci rychle ověřit; tento digitální prostor má být pro lidi i firmy v EU k dispozici do konce letošního roku. Komise počítá s tím, že během dvanácti let digitalizace ušetří firmám až 64 milionů eur, poskytovatelům zdravotní péče 69 milionů a inspektorům práce 72 milionů, přičemž digitální podpisy mají zabránit podvodům až za 277 milionů eur.
Druhým pilířem je přenositelnost kvalifikací. Kvalifikace se budou vydávat ve standardizovaném digitálním formátu dostupném v peněžence digitální identity a vznikne nový unijní nástroj pro porovnávání kvalifikací, který dá zaměstnavatelům a pracovníkům bezplatný způsob, jak kvalifikace napříč členskými státy porovnat. U regulovaných profesí, jako jsou lékaři, sestry, inženýři nebo učitelé, má povinná digitální procedura zkrátit přeshraniční uznávání z tří měsíců na pět týdnů. Automatické uznávání se má prostřednictvím společných rámců odborné přípravy rozšířit na další profese s nedostatkem pracovníků podle předběžného seznamu deseti povolání; první takový rámec Komise přijala pro fyzioterapeuty. U kvalifikací získaných mimo EU se má průměrná doba řízení zkrátit ze 14 měsíců na 4 měsíce, což zaměstnavatelům sníží administrativní náklady náboru až o polovinu, a u sedmi profesí s existujícími celoevropskými standardy bude uznávání automatické. Členské státy si přitom ponechávají plnou kontrolu nad tím, koho vpustí na své území a jaké standardy pro výkon profese platí.
Zpřísní se ale i kontrola. Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) má dostat lepší nástroje k podpoře členských států při vymáhání práva EU, včetně hodnocení rizik pro cílenější inspekce a sítě styčných inspekčních úředníků. Mandát se rozšíří na potírání zneužívání státních příslušníků třetích zemí pracujících v EU a na boj proti nelegálnímu zaměstnávání, zjednodušit se má i mediační postup pro rychlejší řešení přeshraničních sporů bez soudů. Harmonogram je postupný: dokument A1 se zdigitalizuje rok po vstupu nařízení ESSPASS v platnost, evropský průkaz zdravotního pojištění a další doklady do tří let; jednodušší uznávání mimounijních kvalifikací do dvou let od přijetí a digitální kvalifikace i snazší uznávání regulovaných profesí do tří let. Změny v ELA se mají projevit v letech 2028–2030. Nyní návrhy míří k Evropskému parlamentu a Radě.
