Rok 2026 přináší zvýšené nároky na environmentální compliance, reporting emisí a ESG, bezpečnostní standardy, regulaci AI a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Podnikatelé by měli provést audit svých dodavatelských řetězců, aktualizovat procesy a strategie v oblasti energetiky, kyberbezpečnosti a udržitelnosti a připravit se na povinnosti spojené s CBAM a reportingem ESG dat. Co Vás čeká a jak se tyto povinnosti dotknou Vaší firmy? CEBRE pro Vás připravilo seriál přehledů o klíčových změnách v roce 2026 a v prvním článku se zaměřuje na CBAM.
CBAM vstoupil v platnost od 1. ledna 2026 a představuje nástroj Evropské unie v oblasti klimatu a obchodní politiky. Cílem mechanismu je zajistit, aby produkty dovážené do EU podléhaly podobnému cenovému zatížení emisemi CO₂, jako produkty vyráběné v rámci Unie. Tím se minimalizuje riziko přesunu emisí do třetích zemí („carbon leakage“) a zároveň podporuje zelenou transformaci průmyslu.
CBAM se týká především firem dovážejících ocel, hliník, cement, hnojiva, elektřinu nebo vodík, tedy sektorů s vysokou uhlíkovou náročností. Povinnost se vztahuje na všechny dovozce těchto komodit do EU, přičemž výjimku mají malí dovozci, kteří dovezou méně než 50 tun ročně. Firmy se proto musí připravit na komplexní monitoring a dokumentaci emisí v rámci celého dodavatelského řetězce.
Prakticky pro firmu CBAM znamená několik zásadních kroků. Dovozce musí být registrovaný jako schválený deklarant CBAM, sledovat a zaznamenávat emise spojené s výrobou dováženého zboží a připravit se na nákup CBAM certifikátů, které vyrovnávají uhlíkovou stopu produktu. Do roku 2027 je povinnost fyzického nákupu certifikátů částečně odložená, nicméně již od 1. ledna 2026 musí firmy vést kompletní reporting a připravit interní procesy pro kontrolu a ověřování dat. Přesná data o emisích mohou firmě přinést konkurenční výhodu, protože umožňují optimalizovat náklady a prokazovat environmentální odpovědnost.
Vymáhání CBAM zajišťuje Evropská komise prostřednictvím celních orgánů jednotlivých členských států, které kontrolují registraci dovozců, ověřují data o emisích a správnost hlášení, a v případě nesplnění povinností ukládají sankce. V České republice je kontrolním orgánem Celní správa a Ministerstvo životního prostředí.
Pro firmy to znamená nutnost zavést interní audit dodavatelů, mapování dovozního portfolia, plánování nákladů na certifikáty a certifikaci a robustní reportingové procesy, aby byla zajištěna plná shoda s legislativou a předešlo se případným pokutám.
Další informace jsou k nalezení také na stránkách Ministerstva životního prostředí nebo na stránkách Evropské Komise.
