Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o souboru pravidel, kterými se zavádí právní rámec pro Nové genomické techniky (NGT). Cílem nařízení je posílit konkurenceschopnost a udržitelnost zemědělsko-potravinářského sektoru, zajistit potravinovou bezpečnost a zároveň chránit zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Podle dánského ministra pro výživu, zemědělství a rybolov, Jacoba Jensena, pomohou NGT pěstovat nové odrůdy, které jsou odolnější vůči změně klimatu a vyžadují méně hnojiv a pesticidů, čímž umožní „dělat více s méně“.
Dohoda zachovává princip, že rostliny NGT-1 (ty, které jsou ekvivalentní konvenčním rostlinám) budou podléhat zjednodušenému procesu a nebudou vyžadovat označování hotových výrobků. Jedinou výjimkou je označování semen a reprodukčního materiálu NGT-1, aby operátoři mohli zajistit NGT-free řetězec, pokud si to přejí. Rada a Parlament se však shodly na seznamu vyloučených znaků pro NGT-1: rostliny s tolerancí k herbicidům a s „produkcí známé insekticidní látky“ budou zařazeny do kategorie NGT-2, a tedy budou podléhat přísnějším požadavkům, jako je autorizace, sledovatelnost a monitorování.
Rostliny NGT-2, které mají komplexnější genetické modifikace, zůstávají v režimu stávající legislativy pro GMO, včetně povinného označování výrobků. Členské státy budou mít možnost zvolit si neumožnění pěstování rostlin NGT-2 na svém území a také mohou zavést volitelná opatření pro zamezení neúmyslné přítomnosti NGT-2 v jiných produktech. Cílem je zajistit spotřebitelům přístup k přesným a komplexním informacím.
Dohoda se také zabývá obavami týkajícími se patentování. Při registraci rostlin NGT-1 budou muset společnosti předložit informace o všech existujících či probíhajících patentech, které budou součástí veřejné databáze. Byla dohodnuta i zřízení expertní skupiny pro patentování NGT rostlin. Komise navíc zveřejní studii o dopadu patentování na inovace a dostupnost semen a navrhne případná nápravná opatření. Předběžná dohoda musí být nyní formálně schválena Radou a Parlamentem.
