Evropská komise představila stategii Advanced Materials for Europe. Do roku 2035 chce z EU udělat světového lídra ve vývoji, výrobě a využití bezpečnějších a udržitelnějších pokročilých materiálů. Agenda míří na energetiku, mobilitu, elektroniku, stavebnictví, zdravotnictví, letectví a obranu. Jsou to obory, na kterých stojí velká část českého zpracovatelského průmyslu a jeho dodavatelských řetězců. Nejde ale o původně ohlášený zákon (Advanced Materials Act). Komise místo něj navrhla nezávazné doporučení Rady.
Komise stanovila tři cíle do roku 2035. Chce alespoň o 20 % více investic do výzkumu a inovací pokročilých materiálů, o 20 % více startupů a scaleupů v EU a 20 % projektů dotažených do vyšších fází nasazení. Výchozí pozice je silná: v sektoru působí přes 15 000 firem s přibližně 1,5 milionu pracovních míst. Komise ale přiznává mezery. Firmy podle ní potřebují rychlejší přístup k testovací a pilotní infrastruktuře, víc kvalifikovaných lidí, odolnější dodavatelské řetězce a jasnější regulační cesty.
Členské státy mají do roku 2030 plnit pět priorit. Patří mezi ně cílené investice do strategických odvětví, využití digitalizace a AI při vývoji a testování materiálů, kratší cesta na trh díky lepšímu testování a certifikaci, podpora škálování přes poptávková opatření, strategické projekty a veřejné zakázky a také rekvalifikace. Pro firmy je nejzajímavější právě bod o veřejných zakázkách a poptávce. Pokud jej státy převezmou, mohou z něj vzniknout nové zakázky pro výrobce kompozitů, speciálních slitin, materiálů pro baterie nebo komponent pro obranu.
Návrh musí ještě schválit Rada EU. První vyhodnocení přijde do konce roku 2028 a úplná zpráva o plnění do konce roku 2030. Z programu Horizont Evropa už EU na pokročilé materiály vyčlenila 2,3 miliardy eur na období 2021–2027. Českým firmám se tak vyplatí sledovat, jak doporučení převezme národní výzkumná a průmyslová politika. Od ní budou záviset konkrétní dotační výzvy i přístup k pilotním linkám.