Rada EU přijala nařízení upravující využívání nových genomických technik (NGT) v zemědělství. Cílem je posílit konkurenceschopnost a udržitelnost evropského agrosektoru, zvýšit potravinovou bezpečnost a snížit závislost na vnějších zdrojích. Nový rámec zároveň zachovává přísné standardy ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí. NGT umožňují přesné a cílené změny rostlinné DNA, díky nimž lze rychleji šlechtit odrůdy odolné vůči suchu, záplavám a dalším dopadům klimatické změny.
Nařízení rozlišuje dvě kategorie NGT rostlin.
Kategorie 1 zahrnuje rostliny srovnatelné s konvenčními odrůdami – ty nepodléhají povinnému označování (s výjimkou osiva) a jejich status ověří národní orgány pouze jednou.
Kategorie 2 zahrnuje rostliny s komplexnějšími genetickými úpravami, na něž se nadále vztahuje stávající legislativa EU pro GMO, včetně povinného povolení, sledovatelnosti a označování. Členské státy mohou pěstování rostlin kategorie 2 zakázat a přijmout opatření zabraňující jejich nechtěnému výskytu v jiných produktech.
Nařízení rovněž řeší obavy týkající se duševního vlastnictví. Vývojáři NGT-1 rostlin budou muset zveřejňovat informace o relevantních patentech ve veřejné databázi. Bude ustavena expertní skupina hodnotící dopad patentů, přičemž Komise je povinna do jednoho roku od vstupu nařízení v platnost předložit studii o dopadech patentování na inovace, dostupnost osiva a konkurenceschopnost odvětví.
Nařízení nyní ještě musí formálně schválit Evropský parlament. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU vstoupí v platnost za 20 dní, přičemž většina ustanovení se začne uplatňovat po 24měsíčním přechodném období. Nový rámec se tak předpokládá od poloviny roku 2028. Nová pravidla navazují na vědecký pokrok posledního desetiletí – stávající GMO legislativa totiž pochází z roku 2001 a moderní genomické techniky tehdy ještě neexistovaly.
