Evropský parlament schválil drtivou většinou 606 hlasů pro a pouhými 16 proti nové nařízení o ochranných opatřeních pro ocelářský trh. Nová legislativa nahrazuje stávající opatření, jejichž platnost vyprší 30. června 2026, a má chránit evropský ocelářský průmysl před negativními dopady globálního přebytku výrobních kapacit. Pro firmy působící v průmyslu, stavebnictví, automobilovém sektoru nebo strojírenství, tedy kdekoli, kde ocel tvoří součást vstupů nebo dodavatelských řetězců, jde o zásadní legislativní milník s přímým dopadem na dostupnost a ceny materiálu od 1. července letošního roku.
Konkrétní parametry nového nařízení jsou výrazně přísnější než dosud platný režim. Nařízení snižuje bezcelní dovozní kvóty na 18,3 milionu tun ročně, což představuje pokles o 47 % oproti kvótám z roku 2024, a zvyšuje celní sazbu na dovoz překračující kvótu ze stávajících 25 % na 50 %. Jinými slovy: dovoz levné oceli ze třetích zemí mimo stanovené limity zdraží přes noc dvojnásobně. Firmy, které dosud spoléhaly na mimokótový dovoz jako na cenově výhodnou alternativu k domácí produkci, budou muset přehodnotit své nákupní strategie.
Klíčovou novinkou je rovněž pravidlo pro určení původu oceli, které uzavírá dosavadní mezery v systému. Nařízení zavádí pravidlo „melt and pour“, podle něhož se původ oceli určuje podle místa prvního tavení a odlití, čímž se posiluje sledovatelnost a omezuje obcházení opatření prostřednictvím minimálního zpracování ve třetích zemích. Toto pravidlo cílí přímo na praxi, kdy ocel čínského nebo jiného původu procházela pouze kosmetickými úpravami v zemích s příznivějším celním režimem a vstupovala na evropský trh jako zboží jiného původu.
Citlivou politickou dimenzí nové regulace je postavení Ukrajiny. Nařízení explicitně stanoví, že situace Ukrajiny jako kandidátské země s mimořádnými bezpečnostními okolnostmi musí být zohledněna při přidělování kvót jednotlivým zemím. Rapporteurka Karin Karlsbro (Renew, Švédsko) to v plénu formulovala jednoznačně: Ukrajina není zdrojem globálního přebytku kapacit a nesmí být trestána evropskými opatřeními v okamžiku, kdy její ocelárny čelí přímým ruským útokům. Prodloužení výjimky pro ruské ocelové slaby naproti tomu schváleno nebylo.
Strategický kontext je přitom širší než jen cenová ochrana domácích výrobců. Ocelářský průmysl je pro EU životně důležitý jak z hlediska ekonomiky, tak z hlediska strategické důležitosti pro obranné kapacity, přičemž od roku 2008 přišel o přibližně 100 000 pracovních míst vlivem cenového a objemového tlaku levných dovozů. Nová pravidla vstoupí v platnost 1. července 2026 poté, co nařízení formálně schválí Rada EU, pro průmyslové odběratele oceli tedy zbývá jen několik týdnů na přizpůsobení dodavatelských a nákupních plánů.
