Rozpočtový výbor Evropského parlamentu přijal svou vyjednávací pozici k příštímu víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2028–2034. Výbor schválil zprávu 26 hlasy pro, 9 proti a 5 abstencemi a navrhuje stanovit rozpočet EU na úrovni 1,27 % HND EU, přičemž náklady na splácení dluhu z fondu NextGenerationEU (0,11 % HND) by stály mimo stropy rozpočtu. To představuje navýšení o 10 % oproti návrhu Komise z července 2025 a v absolutních číslech jde o přibližně 197 miliard eur navíc v běžných cenách. Hlasování pléna je naplánováno na 29. dubna.
Co poslanci žádají a pro koho to platí.
EP nechce jen víc peněz – chce je rozdělit jinak, než navrhuje Komise. Poslanci se ostře staví proti tzv. renacionalizaci rozpočtu EU a odmítají přístup Komise „jeden plán na členský stát“, který by podle nich mohl narušit unijní politiky, snížit transparentnost a vytvořit soutěž mezi příjemci. Konkrétně žádají zachování a posílení kohézní politiky (+78,87 mld.), zemědělství (+139,31 mld. pro CAP), Evropského sociálního fondu (+124,19 mld.) a zároveň výrazné navýšení pro obrannou a konkurenceschopnostní agendu: Evropský fond konkurenceschopnosti (+30 mld.), Horizont Evropa (+25 mld.), Erasmus+ (+6,56 mld.) a propojovací infrastruktura CEF (+9,86 mld.).
Nové vlastní zdroje příjmů:
Ambiciózní výdajové plány musí mít krytí. Poslanci požadují zavedení nových vlastních zdrojů generujících přibližně 60 miliard eur ročně – a jako možné alternativy zmiňují digitální daň ze služeb, odvod z online hazardních her, rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) nebo zdanění zisků z kryptoaktiv. To jsou signály, které by měly zaujmout zejména firmy v digitálním sektoru a fintech prostoru – tyto diskuse se dříve či později promítnou do národních daňových agend.
Co z toho plyne pro českou firmu:
Výsledek vyjednávání o VFR 2028–2034 přímo určí objem evropských dotací a programů dostupných pro české podniky, zemědělce, výzkumné instituce i regiony po roce 2027. Zpráva zdůrazňuje, že příští rozpočet musí zůstat investičním nástrojem podporujícím unijní politiky, občany, regiony, podniky a malé a střední firmy. Česká republika jako čistý příjemce z kohézních fondů a zemědělských dotací má v těchto jednáních přímý zájem – a české firmy by měly sledovat, jak se národní vláda postaví k pozici EP ve vyjednávání s Radou, které může začít poté, co Rada schválí vlastní pozici.
