Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) vyzval Evropskou komisi, aby připravila zákon na ochranu pracovníků před psychosociálními riziky a stresem v práci. Poslanci se shodli na doporučeních pro nový předpis, který by stanovil minimální požadavky na předcházení rizikům vedoucím ke stresu, vyhoření a duševním i fyzickým poruchám. Po zaměstnavatelích požadují závazné povinnosti a po Komisi a členských státech výslovné uznání, že psychosociální rizika v práci mohou vést k nemocem z povolání. Iniciativa prošla poměrem 41 hlasů proti 12 při čtyřech zdrženích. Podle podkladů dnes psychosociální rizika způsobují zhruba 60 % ztracených pracovních dní v EU. Zpravodajka Estelle Ceulemans (S&D) vyčísluje náklady deprese související s prací v EU na 100 mld. eur ročně.
Pro zaměstnavatele by návrh znamenal nové povinnosti. Museli by pravidelně posuzovat psychosociální rizika, například nadměrnou pracovní zátěž a vysokou intenzitu práce, a přijímat akční plány s konkrétními opatřeními. Významné restrukturalizace by vyžadovaly předchozí posouzení rizik ve spolupráci se zaměstnanci a jejich zástupci. Týkalo by se to změn v režimu práce z domova i zavádění systémů automatizovaného rozhodování a monitorování. Algoritmické systémy by nesměly zaměstnance nadměrně zatěžovat ani sledovat a vždy by nad nimi musel zůstat lidský dohled. Poslanci znovu připomínají právo na odpojení. Relevance roste: podle odhadů může algoritmickému řízení podléhat už 42,3 % pracovníků v EU a do pěti let by to mohlo být 55,5 %.
Právně nejcitlivější je návrh na přenesení důkazního břemene. Újma na zdraví zaměstnance by se považovala za související s prací, pokud zaměstnavatel neprokáže opak. Firmy by také musely připravovat individuální plány pro návrat zaměstnanců po absenci způsobené pracovními důvody, například se zkrácenou pracovní dobou nebo upravenou náplní práce. Dále by musely mít interní pravidla výslovně zakazující násilí, obtěžování, šikanu a diskriminaci. Proti hlasovalo 12 poslanců. Stínová zpravodajka frakce Patrioti pro Evropu Margarita de la Pisa Carrión namítla, že zpráva dostatečně nevyvažuje ochranu pracovníků se schopností zaměstnavatelů řídit své podniky.
Zatím nejde o zákon, ale o žádost Parlamentu o legislativní iniciativu. O návrhu bude v říjnu hlasovat plénum. Poté musí Komise buď předložit legislativu, nebo vysvětlit, proč tak neučiní. Její odpověď se očekává do konce ledna 2027. Výsledek není jistý: právo na odpojení už stejným procesem jednou prošlo, aniž by z něj vznikla směrnice. Personální oddělení českých firem by přesto měla vývoj sledovat. Týká se to hlavně rozhodování o návratu z home office a zavádění nástrojů AI pro řízení a monitorování zaměstnanců.
