Evropská komise představila návrh nového opatření, které má ochránit evropský ocelářský sektor před nespravedlivými dopady globální nadkapacity. Tento krok je zásadní pro dlouhodobou životaschopnost strategicky důležitého odvětví a naplňuje závazky stanovené v Akčním plánu pro ocel a kovy (Steel and Metal Action Plan). Návrh omezuje bezcelní dovoz oceli na 18,3 milionu tun ročně (což představuje snížení o 47 % oproti roku 2024), zdvojnásobuje clo mimo kvótu na 50 % a zavádí požadavek „Melt and Pour“ pro zajištění lepší sledovatelnosti a prevenci obcházení pravidel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že „silný a dekarbonizovaný ocelářský sektor je klíčový pro konkurenceschopnost, hospodářskou bezpečnost i strategickou autonomii EU“. Dodala, že globální nadkapacita poškozuje evropský průmysl a že je nutné jednat bezodkladně. Komise proto vyzývá Radu a Evropský parlament k rychlému schválení návrhu, který by měl nahradit stávající ochranné opatření pro ocel po jeho vypršení v červnu 2026. Návrh reaguje na výzvy pracovníků, průmyslu, členských států i poslanců Evropského parlamentu, kteří požadují silnější a trvalejší ochranu pracovních míst a podporu investic do dekarbonizace výroby.
Ocelářský sektor EU čelí značnému tlaku v důsledku globální nadkapacity přesahující pětinásobek evropské roční spotřeby, rostoucího dovozu a uzavírání trhů třetích zemí. Tyto faktory spolu s vysokými náklady na energii a výrobou oslabují konkurenceschopnost evropských výrobců. Evropský ocelářský průmysl přitom zaměstnává přibližně 300 000 lidí přímo a dalších 2,5 milionu nepřímo ve více než 20 členských státech. Komise proto chce zajistit nepřerušenou ochranu sektoru a zároveň pokračovat v mezinárodní spolupráci, mimo jiné v rámci Globálního fóra pro nadkapacitu oceli, s cílem nalézt dlouhodobé řešení tohoto problému.
Navrhované opatření je v souladu s pravidly WTO a bude vyžadovat souhlas Rady a Evropského parlamentu. Po přijetí Rada Komisi pověří zahájením jednání s obchodními partnery EU podle článku XXVIII GATT, aby bylo možné přidělit zemím specifické kvóty. Výjimka z nových pravidel se bude vztahovat na Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a při rozhodování o kvótách budou zohledněny i zájmy Ukrajiny vzhledem k její mimořádné bezpečnostní situaci.
