Konec spoléhání na druhé: Evropa musí dospět
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci zazněl jasný verdikt: Evropa již nemá jinou volbu než se stát strategicky nezávislou. V kontextu čtvrtého roku ruské agrese proti Ukrajině a rostoucích hybridních hrozeb je cílem „evropská páteř“ bezpečnosti. Tato nezávislost však není namířena proti transatlantické vazbě – naopak, jak potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, silnější a samostatnější Evropa znamená silnější a stabilnější NATO.
Masivní zbrojení v číslech: Rekordní investice
Evropa přešla od slov k činům a prochází „šokovou terapií“. Výdaje na obranu v roce 2025 vzrostly o téměř 80 % oproti stavu před válkou. EU mobilizuje až 800 miliard EUR a díky programu SAFE investuje do protivzdušné obrany, dronů a mobility. Očekává se, že do roku 2028 evropské investice do vojenského vybavení převýší loňské výdaje USA. Symbolem odhodlání je i půjčka 90 miliard EUR pro Ukrajinu, kterou bude splácet pouze v případě, že Rusko neuhradí reparace.
Nová doktrína: Konec tabu a „jeden za všechny“
Evropa se připravuje na oživení článku 42(7) o vzájemné obraně, který nesmí být jen prázdnou frází. Klíčem je rychlost – v rozhodování by se mohlo častěji využívat kvalifikované většiny místo jednomyslnosti. Nová bezpečnostní strategie má navíc „ozbrojit“ veškeré politiky: obchod, finance, data i technologie musí mít bezpečnostní rozměr. Cílem je propojit civilní průmysl (auta, letectví) s obranným řetězcem a smazat bariéry mezi těmito světy.
Partnerství bez hranic: Deset let po Brexitu zpět u sebe
Konference zdůraznila nepostradatelnost partnerů, jako je Spojené království, Norsko nebo Kanada. Deset let po Brexitu jsou osudy EU a Británie propojeny těsněji než kdy dříve. Spolupráce na projektech, jako je Společná expediční síla (JEF) pod vedením UK nebo koalice pro bezpečnostní záruky Ukrajině, ukazují, že funkční bezpečnostní modely mohou vznikat i flexibilně mimo tradiční struktury, pokud existuje politická vůle.
Zdroj + fotografie: Evropská komise
