Evropská komise oznámila první konkrétní opatření k posílení Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS). Návrh navazuje na závazek předsedkyně von der Leyenové z březnového summitu Evropské rady a upravuje fungování Rezervy tržní stability (MSR), která zajišťuje stabilní a funkční trh s uhlíkem.
Změnou je zastavení mechanismu rušení povolenek: podle dosavadního systému byly všechny povolenky v rezervě nad hranicí 400 milionů kusů automaticky anulovány. Navrhovaná úprava toto rušení zastaví a umožní tyto povolenky ponechat jako buffer pro stabilizaci trhu. MSR tak bude moci pružněji reagovat jak na přebytek, tak na nedostatek povolenek v oběhu.
Komise zároveň připomíná výsledky ETS od jeho vzniku, domácí emise v EU poklesly od roku 1990 do roku 2024 o 39 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o 71 %. Systém zároveň výrazně přispěl k rozvoji obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií, čímž posílil energetickou nezávislost Evropy.
Navrhovaná úprava MSR je prvním krokem před komplexním přezkumem EU ETS plánovaným na červenec 2026, který má zahrnout rozšíření systému na další sektory a skleníkové plyny, pravidla pro zachycování uhlíku i propojení s dalšími světovými uhlíkovými trhy.
Co to znamená pro český byznys?
Česká republika patří k zemím, které opakovaně volají po zmírnění zátěže ETS pro energeticky náročný průmysl – Česko bylo mezi signatáři dopisu žádajícího prodloužení bezplatných povolenek pro průmysl za rok 2034. Pro české firmy ze sektorů jako ocel, cement, chemický průmysl nebo energetika přináší zastavení rušení povolenek určitou míru stability a snižuje riziko extrémní cenové volatility, která v posledních měsících trh s uhlíkem sužovala. Střednědobě však platí, že ceny povolenek budou strukturálně růst, firmy, které dosud odkládaly investice do dekarbonizace, riskují výrazné zdražení provozu. Červencový přezkum ETS bude okamžikem, kdy jeho výsledky mohou zásadně ovlivnit podmínky pro českou energetiku i těžký průmysl na celé příští desetiletí, a proto by české firmy měly aktivně sledovat konzultační procesy a zapojit se do připomínkování navrhovaných změn.
