Evropská komise přijala Jarní balíček Evropského semestru 2026 – každoroční sadu doporučení, která říká členským státům, co mají dělat se svými veřejnými financemi, hospodářskou politikou a strukturálními reformami. Letošní balíček vznikl v prostředí geopolitické nejistoty a soustředí se na tři věci relevantní pro byznys: prohloubení jednotného trhu, urychlení dekarbonizace a řešení bytové krize. Členské státy s nadměrným schodkem jsou pod tlakem – Bulharsko nově dostává „žlutou kartu“, Malta naopak proceduru opouští. Nová pravidla navíc umožňují zemím čerpat fiskální flexibilitu nejen na obranu, ale nově i na opatření snižující závislost na fosilních palivech, a to až do výše 0,3 % HDP ročně.
Nejnižší nezaměstnanost v EU, nejvyšší podíl soukromých investic na HDP v celé unii (21,8 %), schodek pod třemi procenty, dluh na 43,4 % HDP. Po dvou chudších letech ekonomika v roce 2025 zrychlila na 2,6 % a Komise pro příští roky odhaduje solidní růst kolem dvou procent, tažený rostoucími reálnými mzdami a domácí spotřebou. Na obranné zakázky navíc míří až 2,06 miliardy eur z evropského nástroje SAFE. Pro firmy orientované na domácí trh nebo obranný průmysl jde o příznivé prostředí.
Jenže pod povrchem jsou zásadní slabiny. Produktivita práce klesala každý rok mezi lety 2022 a 2024 a přibližování k průměru EU se od roku 2020 zastavilo. Průmysl tvoří přes čtvrtinu přidané hodnoty – druhý nejvyšší podíl v EU – a těžká závislost na energeticky náročné výrobě a automobilovém sektoru zvyšuje zranitelnost vůči energetickým šokům. Česko má přitom druhý nejnižší podíl obnovitelné energie na výrobě elektřiny v EU, takže volatilita cen energií přímo dopadá na vstupní náklady průmyslu. Posilující koruna navíc zdražuje export. Ceny bytů loni vzrostly o 10,4 %, což komplikuje nábor zaměstnanců i přístup inovativních firem ke kapitálu – domácnosti s druhými nejvyššími úsporami v EU raději spekulují s nemovitostmi, než aby investovaly do podniků.
Komise navíc upozorňuje, že Česko opakovaně neplní loňská doporučení – žádné éra zásadní kroky nezazněly v oblasti daní, pracovního trhu ani zaměstnanosti starších pracovníků. Kritiku sklízí i plán nové vlády couvnout od zákonem schváleného zvyšování důchodového věku na 67 let. Pro firmy z toho plyne konkrétní výhled: tlak na reformu stavebních řízení, na lepší přístup startupů ke kapitálu, na zdanění nemovitostí dle tržní hodnoty a na omezení daňových výhod pro krátkodobé pronájmy se bude stupňovat. Firmy v energetice, stavebnictví, realitách a inovačním financování by měly sledovat legislativní vývoj bedlivě – změny přijdou, otázka je jen kdy.
