Evropská komise a Evropská centrální banka zveřejnily konvergenční zprávy hodnotící pokrok pěti členských států — České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska — na cestě k přijetí jednotné měny. Podmínky pro vstup do eurozóny zůstávají ve všech pěti zemích nesplněny.
Omezený pokrok v ekonomické konvergenci od roku 2024 brzdí především dopad externích šoků — ruská válka na Ukrajině, globální obchodní napětí a válka na Blízkém východě. Přestože zkoumané ekonomiky prokázaly odolnost, tempo jejich růstu se výrazně liší. Blízkovýchodní konflikt navíc zvýšil volatilitu energetických trhů a tlačí na růst energetických nákladů, což dále zatěžuje ekonomické vyhlídky.
Na fiskální frontě se situace zhoršuje: Maďarsko, Polsko a Rumunsko překročily v roce 2025 schodkový referenční limit 3 % HDP. Podle projekcí Komise překročí v roce 2026 i hranici dluhu 60 % HDP Polsko a Rumunsko. Počet zemí v proceduře nadměrného schodku vzrostl na tři, k Rumunsku přibyly Maďarsko a Polsko, přičemž žádná z nich deficit nesníží pod referenční hodnotu před koncem roku 2027.
Co se týče úrokových sazeb, tři země překročily referenční hodnotu 5,1 %: Polsko (5,4 %), Maďarsko (6,7 %) a Rumunsko (6,7 %). Žádná z posuzovaných měn se navíc neúčastní mechanismu směnných kurzů ERM II, který je povinným předstupněm před přijetím eura, a některé z nich vůči euru v posledních letech výrazně kolísaly.
Z hodnocených zemí vyniká Česká republika, která splňuje tři ze čtyř ekonomických kritérií (cenová stabilita, zdravé veřejné finance a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb), a řadí se tak spolu se Švédskem mezi kandidáty nejblíže eurozóně. Ani jedna z nich však dosud nevstoupila do ERM II. Rumunsko naopak nesplňuje žádné z kritérií.
