Evropská komise připravuje Industrial Accelerator Act (IAA), který oficiálně bude publikován až 25. února 2026. Aktuální leak je znám vyšel bez příloh, takže konkrétní podmínky a implementační mechanismy zůstávají nejasné. Již nyní se však formulují stanoviska byznysu i jednotlivých členských států, protože IAA má zásadní dopad na evropský průmysl, zejména energeticky náročná odvětví a subdodavatele v automobilovém průmyslu, chemii či stavebnictví.
Komisař Sejourné zdůrazňuje, že Evropa musí prosazovat strategickou výrobu a preferenci evropských hodnotových řetězců. V médiích se objevily jeho výroky o světě, který připomíná dobu ovládanou mocenskými vztahy: cla, masivní dotace, vývozní omezení či porušování práv duševního vlastnictví. Sejourne vyzývá k ambiciózní průmyslové politice, aby evropské hospodářství neztratilo svou konkurenceschopnost a nebylo pouze montážní linkou pro vnější mocnosti. Český byznys bude mít během jeho návštěvy příležitost dát jasný postoj a vyjádřit obavy, které mohou ovlivnit konečnou podobu návrhu.
Podle podnikatelů však současný návrh IAA nepředstavuje efektivní nástroj podpory evropského průmyslu. Zavádí nové povinnosti, jako je označení „Made in EU“, nízkouhlíkové požadavky, reporting a certifikace, které zvyšují náklady a administrativní zátěž, aniž by byla zajištěna odpovídající finanční kompenzace. Toto je zvlášť problematické pro malé a střední podniky, které nejsou schopny nést další regulatorní břemeno a mohou ztratit konkurenceschopnost.
Dalším problémem je, že české firmy často fungují jako subdodavatelé a nefinální výrobci. To znamená, že pokud vstupy nemají původ v EU nebo nesplňují nízkouhlíková kritéria, výrobky nebudou certifikovatelné, což může vést k nákladnému přeskládání dodavatelských řetězců. Riziko je navíc nerovnoměrně rozloženo – státy s levnější energií a silnější státní podporou budou zvýhodněny, zatímco ČR čelí vysokým cenám energie a omezené fiskální kapacitě.
Ekonomická realita ukazuje, že Green premium – očekávání, že trh zaplatí více za „zelenější“ výrobky – v českých podmínkách pravděpodobně nefunguje. Firmy by mohly nést vyšší náklady, aniž by získaly vyšší tržby. Administrativní povinnosti, digitální pasy výrobků a reporting mohou formálně zůstat dobrovolné, ale v praxi se stanou nutností pro přístup k zakázkám a dotacím, zejména pro malé a střední podniky.
