CEBRE přivedlo Nadaci Krása pomoci a její patronku Taťánu Kuchařovou do Bruselu, do srdce evropské politiky. Na půdě Evropského parlamentu se uskutečnil kulatý stůl věnovaný aktivnímu stárnutí, který hostila europoslankyně Danuše Nerudová. Téma rezonovalo i v diplomatické rovině: program zahrnoval setkání s velvyslancem Štěpánem Černým nebo paní poslankyní Vrecionovou.
Byla také představena platforma Práce bez hranic, iniciativa Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR spolu s Nadací, Age Management, Randstad, AMSP ČR a dalšími. Její myšlenka je prostá: pracovní život nemá končit automaticky dosažením určité věkové hranice. Nejde o to někoho nutit pracovat déle, ale o to odstranit bariéry a dát lidem férovou šanci zůstat aktivní, pokud sami chtějí. Účastníci kulatého stolu vyzdvihli flexibilní formy práce, zkrácené úvazky, práci z domova nebo postupný odchod do důchodu jako nástroje, které seniorům umožňují zůstat aktivní součástí pracovního i společenského života.
Inspiraci přitom nemusíme hledat daleko. V Japonsku jsou senioři vítáni jako nositelé know-how, které se nedá vyčíst z příruček. Finsko už přes dekádu investuje do toho, aby lidé v druhé polovině života neztráceli smysl a mohli začít novou kapitolu. Dánsko zase vytvořilo prostředí, kde mohou starší generace pracovat na částečný úvazek, věnovat se dobrovolnictví nebo se vzdělávat.
Příkladem jde i Evropská komise, kde odchod do důchodu není radikální řez, ale pozvolný přechod. Zaměstnanci se na tuto změnu připravují s předstihem, pracovní úvazek se v závěrečné fázi kariéry postupně uvolňuje a prostor pro smysluplné zapojení zůstává otevřený i po samotném odchodu. Senioři tak nepřicházejí o kontakt s lidmi ani s prostředím, které bylo po léta jejich profesním domovem, a instituce neztratí zkušenosti, jež se do žádné příručky nevejdou. Eurokomisař pro mezigenerační spravedlnost Glenn Micallef navíc aktuálně připravuje evropskou strategii, která má tento přístup ukotvit šířeji.
Evropská komise tématu věnuje pozornost v rámci jarního semestru 2026, který se soustředí na otázky trhu práce a demografických změn. Jak zajistit, aby věk nebyl překážkou? Jak využít potenciál starších pracovníků? Podle odhadů bude v roce 2050 každý třetí Evropan starší 65 let a výrazně poroste i počet lidí nad 80. To přináší nové nároky nejen na sociální systémy a zdravotnictví, ale i na to, jak jako společnost stáří chápeme, ne jako zátěž, ale jako zdroj.
Stereotypy přitom realitě příliš neodpovídají. Mnoho lidí po šedesátce se aktivně vzdělává, zvládá digitální technologie a předává zkušenosti mladším kolegům. Léty získaná praxe, odpovědnost a loajalita jsou věci, které se nedají jednoduše nahradit. Účastníci kulatého stolu vyzdvihli flexibilní formy práce, zkrácené úvazky, práci z domova nebo postupný odchod do důchodu jako nástroje, které seniorům umožňují zůstat aktivní součástí pracovního i společenského života. Svými příběhy přispěli také laureáti Beauty of Help Award, jejich osobní svědectví ukázala, že aktivní život po důchodu není výjimka, ale reálná možnost.
Zajímavý pohled přinesla zástupkyně generálního ředitelství pro lidské zdroje Evropské komise. Představila, jak k tomuto tématu přistupuje jedna z největších evropských institucí: odchod do důchodu zde není jednorázový moment, ale postupný proces. Zaměstnanci se na tuto změnu připravují s předstihem, pracovní úvazek se v závěrečné fázi kariéry postupně uvolňuje a prostor pro smysluplné zapojení zůstává otevřený i po samotném odchodu. Senioři tak nepřicházejí o kontakt s lidmi ani s prostředím, které bylo po léta jejich profesním domovem a instituce neztratí zkušenosti, jež se do žádné příručky nevejdou.
Součástí tohoto úsilí je i konkrétní ambice CEBRE přiblížit evropské instituce starším generacím a nabídnout jim možnost stáží přímo v Bruselu u Evropských institucí. Porozumět Evropě zblízka by mělo být příležitostí pro každého bez ohledu na věk.
