Rada EU přijala svůj vyjednávací postoj k novele Aktu o kritických surovinách (CRMA). Tato úprava reaguje na rostoucí geopolitické napětí, zejména na čínská vývozní omezení u vzácných zemin. Hlavní změnou je přenesení odpovědnosti za identifikaci velkých společností využívajících kritické suroviny z členských států přímo na Evropskou komisi. Cílem je získat lepší přehled o zranitelnosti klíčových průmyslových hráčů a zajistit nepřerušenou výrobu i v případě náhlých výpadků dodávek ze třetích zemí.
Postoj Rady klade velký důraz na transparentnost a zapojení členských států. Komise bude mít nově pravomoc navrhovat velkým firmám konkrétní opatření ke zmírnění rizik, jako je například omezení závislosti na jediném dodavateli. Musí však o všech krocích, identifikovaných firmách a jejich slabých místech informovat dotčené členské státy a Evropskou radu pro kritické suroviny. Návrh také slaďuje metodiku výpočtu recyklovaného obsahu v průmyslových výrobcích s nařízením o ekodesignu, což má podpořit udržitelnost i v obranném průmyslu.
V rámci podpory oběhového hospodářství zavádí novela opatření pro zvýšení recyklace permanentních magnetů. K plnění informačních povinností o složení těchto magnetů budou moci firmy využívat digitální pasy produktů. Tento nástroj umožní sledovat klíčové informace o výrobku po celou dobu jeho životního cyklu, což usnadní následnou recyklaci vzácných kovů a zároveň sníží administrativní zátěž pro podniky. Podle kyperského ministra Michaela Damianose tyto kroky zajistí evropskému průmyslu konkurenceschopnou a odolnou budoucnost.
Klíčové cíle pro rok 2030 (v rámci CRMA):
-
10 % těžby strategických surovin na území EU.
-
40 % zpracování těchto surovin v rámci EU.
-
25 % podíl recyklace na celkové spotřebě EU.
Dohoda dává mandát předsednictví Rady k jednání s Evropským parlamentem. Tato vyjednávání začnou hned poté, co Parlament přijme své vlastní stanovisko.
