Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla ve Štrasburku projev o stavu Unie. Nastartování evropské ekonomiky označila za prioritu číslo jedna. Připustila, že firmy i domácnosti zatěžují vyšší ceny energií a dražší úvěry. Politicky je dohodnutá cestovní mapa „One Europe, One Market“ a přestavba jednotného trhu má být hotová do konce roku 2027. Komise chce dál zrychlit povolovací řízení. Dvanáct „omnibusových“ balíčků má podle ní firmám ušetřit zhruba 17 mld. eur administrativních nákladů ročně. Členské státy vyzvala k „paktu proti gold-platingu“, tedy aby při převodu unijních pravidel do národního práva nepřidávaly další povinnosti. To je téma, na které si český byznys stěžuje dlouhodobě.
Pro průmysl je zásadní energetická část projevu. Uzavření Hormuzského průlivu podle von der Leyenové stálo EU dalších 90 mld. eur za dovážená fosilní paliva. Cílem je do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny ve spotřebě, což by mohlo snížit účet za dovoz fosilních paliv až o 260 mld. eur ročně. Vede k tomu technologicky neutrální mix obnovitelných zdrojů, jádra a biometanu. Hlavní brzdou jsou sítě: loni přibylo přes 80 GW obnovitelných zdrojů, ale na připojení čeká šestkrát víc kapacity. Proto Komise tlačí na urychlené přijetí balíčku k energetickým sítím.
Vůči Číně zvolila předsedkyně ostřejší tón. Obchodní deficit EU s Čínou dosahuje zhruba miliardy eur denně a podle ní už vede k deindustrializaci evropských průmyslových regionů. Komise hodlá k vyrovnání vztahů použít všechny dostupné nástroje. Protože je EU z více než 80 % závislá na čínských kritických surovinách, vznikne Evropská korporace pro kritické suroviny, která bude suroviny společně nakupovat a vytvářet z nich zásoby. Pro financování růstu ohlásila nový bankovní balíček zaměřený na zjednodušení a vyšší ochotu bank nést riziko. Průmyslová AI se má soustředit na zdravotnictví, dopravu, agropotravinářství, pokročilou výrobu a obranu s kosmem, přičemž konkrétní iniciativy přijdou v listopadu. Do konce roku má Komise předložit také zákon o kvalitních pracovních místech (Quality Jobs Act) a na podzim Digital Fairness Act.
Pro exportéry je důležité, že EU letos podepsala dohody o volném obchodu s Indií, Mercosurem, Mexikem, Austrálií a Indonésií a obchodní dohody má nyní s více než 80 zeměmi. Nový projekt „Středního koridoru“ má přes Global Gateway přilákat až 12 mld. eur investic a do roku 2030 ztrojnásobit obchodní toky se zeměmi jižního Kavkazu a Střední Asie. S Kanadou chce EU přejít od dohody CETA k „Alianci pro budoucnost“. Pro zbrojní průmysl zazněly dvě konkrétní novinky: nový Evropský nástroj pro strategické kapacity (protivzdušná obrana, strategická přeprava, kosmos, kyber) a program společných projektů s ukrajinskými firmami, financovaný ze zbytku prostředků SAFE. Obojí může otevřít zakázky i českým dodavatelům.
