Evropská komise vyhodnocuje nařízení (EU) 2021/821, které upravuje vývoz, tranzit, zprostředkování a technickou pomoc u zboží dvojího užití, tedy zboží, softwaru a technologií použitelných k civilním i vojenským účelům. Komise v něm zjišťuje, zda nařízení splnilo své cíle, jaký mělo dopad a zda odpovídá současné geopolitické situaci. Sama přitom připouští, že pravidla bude možná nutné upravit, aby reagovala na nové hrozby a snížila administrativní zátěž firem. Veřejná konzultace a výzva k předložení podkladů běží do 15. října 2026.
Pro české firmy je to důležité hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé Komise výslovně hodnotí, zda nařízení omezilo zbytečnou zátěž legitimního obchodu, zajistilo rovné podmínky pro vývozce na jednotném trhu a posílilo konkurenceschopnost evropského průmyslu dvojího užití. Česká ekonomika je silně exportní a do režimu spadá řada tradičních oborů: obráběcí stroje, optika, elektronika, chemie, letecký a obranný průmysl i software. Zkušenosti s délkou licenčních řízení u Licenční správy MPO, s nejasným zařazováním zboží nebo s rozdílným výkladem v jednotlivých členských státech jsou pro Komisi přesně ten typ podkladů, které hledá. Zadruhé hodnocení zahrnuje také článek 5 o kontrolách vývozu technologií pro kybernetické sledování, takže se týká i IT a bezpečnostních firem.
Směr debaty je přitom jasný. Podle prosincového společného sdělení o posílení ekonomické bezpečnosti EU z roku 2025 má hodnocení posoudit, zda nařízení stále odpovídá geopolitickým a geoekonomickým výzvám. Dokončení je naplánováno na čtvrté čtvrtletí 2026. Firmy proto musí počítat s tlakem na přísnější kontroly nových technologií, například AI, kvantové technologie nebo polovodičů. Konzultace je zároveň šancí prosadit zjednodušení, třeba širší využití obecných vývozních povolení nebo jednotnější postup národních úřadů.
