11. 7. 2014

Veřejné zakázky v EU

Aktuální témata

1. Úvodem

Zadávání veřejných zakázek v EU hraje klíčovou roli v dosahování cílů v rámci zlepšování podnikatelského prostředí a podmínek pro inovace v podnikání. V Evropské unii vynaloží veřejné orgány na pořízení dodávek, služeb a stavebních prací každoročně v průměru 18 % HDP, na lokální úrovni je to pak dvojnásobek.

České subjekty mají možnost účastnit se veřejných zakázek všech členských států Evropské unie, což přispívá k zvýšení hospodářské soutěže mezi podniky Evropské unie, snížení cen a zaručení lepší kvality služeb pro občany. Není však tajemstvím, že národní autority i nadále preferují domácí dodavatele. V tomto ohledu je spolupráce s místními firmami doporučována. V průběhu let zavedla EU legislativní ustanovení, která modernizují a usnadňují udělení zakázky. V tomto ohledu se zvýšila transparentnost, poctivost a interoperabilita pomocí nástrojů, jako je databáze TED, jednotný systém klasifikace a informační systém o zadávání veřejných zakázek (SIMAP).

Evropská legislativa upravující oblast veřejných zakázek již nevychází ze směrnic o veřejných zakázkách (17/2004, 18/2004). Tyto směrnice byly nahrazeny směrnicí o zadávání veřejných zakázek (2014/24) směrnicí o zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (2014/25), nově je také účinná směrnice o udělování koncesí (2014/23).

Členské státy jsou povinny do 17. dubna 2016 převzít tato nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. Mezi hlavní změny, které oblast veřejných zakázek čekají, patří:

  • zjednodušení a zpružnění pravidel a postupů
  • jednoduší přístup malých a středních podniků na trh veřejných zakázek
  • kvalitnější využívání veřejných zakázek důslednějším zohledňováním sociálních a environmentálních kritérií
  • zlepšení stávajících záruk, jež mají zamezit střetu zájmů, protekcionismu a korupci, čímž bude zajištěna větší integrita postupů s ohledem na finanční aspekty
  • určení jediného vnitrostátního orgánu, který bude pověřen dohledem nad zadáváním veřejných zakázek, jeho uskutečňováním a kontrolou, s cílem zajistit lepší uplatňování pravidel v praxi

Konkrétně se nové směrnice promítnou např. do oblasti rozlišení zadavatelů na ústřední a nižší, zpřesnění in house výjimek a novinky se také dotknou střetu zájmů mezi zadavatelem a zaměstnancem zadavatele. Dojde také k posílení veřejných zakázek v oblasti inovací zejm. vědy a výzkumu či ke zjednodušení prokazování kvalifikace.

Nejen k problematice nových směrnic o veřejných zakázkách pořádalo dne 12. 11. 2013 v Evropském domě v Praze debatu na téma: „Jak na veřejné zakázky“. Tiskovou zprávu z debaty naleznete zde, podkladový materiál detailněji popisující změny a nová pravidla najdete zde.

Co se týče legislativy ČR v oblasti zadávání veřejných zakázek, je v  souladu s evropskou legislativou a čeští podnikatelé tudíž nemusí mít obavy z odlišnosti pravidel. Poslední novely zákona o veřejných zakázkách nabyly účinnosti 1. ledna 2014. Jedná se o zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva a sjednocuje nová terminologie, a dále zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb. kterým se např. zvýšily finanční limity pro zakázky malého rozsahu a rozšířil se výčet možností, za nichž zadavatel není povinen uveřejnit předběžné oznámení v případě zadávacího řízení. Mezi další změny patří umožnění dodatečného prokázání splnění kvalifikace a zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí. Opatření také nově řeší otázku doručení pouze jedné nabídky – v případě, že bude zadavateli opakovaně doručena pouze jedna nabídka, nebudou muset zadavatelé povinně rušit zadávací řízení a mohou tak pokračovat v dalším řízení.

Finanční limity pro veřejné zakázky se mění každé dva roky a to prostřednictvím nařízení Evropské Komise. Od 1. 1. 2014 platí limity stanovené nařízením Komise č. 1336/2013 ze dne 13. prosince 2013. Eurové finanční limity jsou na české koruny přepočítávány sdělením Komise (2013/C 366/01)Limity viz zde.

2. Praktické informace pro firmy

Zadávání veřejných zakázek představuje postup, v jehož rámci orgány veřejné moci (národní vlády, místní úřady i na nich závislé subjekty) pořizují zboží a služby nebo zadávají práci.

Přístup k informacím o veřejných zakázkách EU získáte prostřednictvím několika webových portálů:

  • Webová stránka TED (Tenders Electronic Daily), která je dodatkem k Úřednímu věstníku. Zde můžete denně sledovat oznámení o veřejných zakázkách z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru i mimo něj, a to v oboru, ve kterém podnikáte. Stačí se na stránkách zdarma zaregistrovat a prostřednictvím filtru nastavit kritérium, podle kterého zakázku vyhledáte (např. země, obchodní sektor atd.). TED spravovaný Evropskou komisí umožňuje získat informace o všech evropských zakázkách v hodnotě více než 60 000 euro.
  • Informace o veřejných zakázkách od 25 000 do 60 000 eur nejsou v systému TED zveřejňovány a naleznete je na internetových stránkách jednotlivých evropských institucí.
  • Na portálu Cordis naleznete informace o tendrech z oblasti výzkumu a vývoje v rámci EU.
  • EuropeAid je databáze informací o tendrech vyhlášených v rámci programů zaměřených na vnější spolupráci a pomoc 

Pro snažší pochopení fungování veřejných zakázek EU existuje několik webových portálů a příruček:

Veškeré nadlimitní veřejné zakázky vypisované institucemi a organizacemi členských států Evropské unie a také veřejné zakázky vypisované institucemi Evropské unie (Evropská komise, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor, …) jsou publikovány v oddílu S Úředního věstníku Evropské unie v českém jazyce. Denně je jich zveřejněno v průměru 1.000. Na rozdíl od oddílů L (právní předpisy) a C (informace a oznámení), které vycházejí v tištěné i elektronické verzi, je oddíl S publikován jen ve verzi elektronické, kterou naleznete na internetu pod názvem TED (Tenders Electronic Daily). V TEDu lze velice jednoduše vyhledávat zveřejněné veřejné zakázky, předběžné informace o výběrových řízeních atd., a to podle různých charakteristik:

  • typ zakázky (dodávky služeb, dodávky zboží, stavební práce)
  • název nebo druh zadavatele (veřejnoprávní instituce, ústřední správa, ozbrojené síly, místní orgány, vodohospodářské, energetické, dopravní a telekomunikační odvětví, Instituce EU)
  • země vypsání veřejné zakázky
  • místo vypsání veřejné zakázky
  • datum vypsání veřejné zakázky
  • druh oznámení (výzva k vyjádření zájmu, výběrové řízení na projekt, vyhlášení pravidelných informací s výzvou k soutěži, kvalifikační systém s výzvou k soutěži, výsledky výběrového řízení na projekt, řízení o předběžných informacích, opravy, …)
  • kód jednotné terminologie veřejných zakázek
  • druh řízení
  • fulltextové vyhledávání (možnost vyhledávání podle klíčových slov)

Překlady oznámení o veřejných zakázkách do ostatních oficiálních jazyků Evropské unie nejsou vždy kompletní, a tak se vyplatí se vždy podívat i na oznámení v mateřském jazyce země, ve které je veřejná zakázka vypisována. Odměnou jsou často další detailnější informace než např. v české či anglické verzi.

K usnadnění hledání veřejných zakázek podle poptávané komodity slouží tzv. jednotná terminologie veřejných zakázek (Common procurement vocabulary). Ta každému výrobku nebo službě připisuje unikátní číselný kód. Papírové sáčky najdeme pod kódem 21211220-3, služby na údržbu pouličního osvětlení pak pod kódem 50232100-1. 

Poněkud problematičtější je vyhledávání podlimitních zakázek. Ty jsou zveřejňovány pouze na národní úrovni dle místní právní úpravy. Zpravidla je lze nalézt v obdobě českého obchodního věstníku, případně centrální adresy. Další komplikace spočívá ve skutečnosti, že tyto zakázky jsou zpravidla zveřejňovány jen v úředním jazyce dané země.

3. Aktuální pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek

Oblast zadávání veřejných zakázek je v EU upravena těmito dokumenty:

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/
  • Vroce 2006 Evropská komise vydala interpretační sdělení o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek č. 2006/C 179/02.
  • Vlistopadu roku 2007 Evropská komise vydala nařízení č. 213/2008/ES, které mění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2195/2002/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek na veřejné práce, dodávky a služby pokud jde o přezkum CPV (Common Procurement Vocabulary).
  • Vroce 2008 Evropská komise vydala rozhodnutí, kterým pozměnila přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81, č. 2008/963/ES.
  • Prováděcí nařízení Evropské komise č. 842/2011/ES z 19. srpna 2011, kterým stanovila standardní formuláře pro zveřejňování oznámení voblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005/ES.
  • Nařízení Komise (EU) č.1336/2013 ze dne 13.prosince 2013, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu aRady 2004/17/ES, 2004/18/ES a2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání zakázek
  • Co se týče zadávání veřejných zakázek voblasti vědy a výzkumu, Evropská komise 30. listopadu 2011 vydala nařízení č. 1251/2011/ES, kterým se změnila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání zakázek. Vpřípadě vědy a výzkumu se původní částka 193000 Euro mění na 200000 Euro (5010600 Kč).

Specifické nástroje trhů v daných zemích mohou být osvobozeny od pravidel zadávání veřejných zakázek, pokud lze prokázat, že právní / regulační prostředí umožňuje přístup a hospodářskou soutěž v dotyčném odvětví a užitkové subjekty na daném trhu jsou předmětem konkurenčního tlaku. Zpravidla se jedná o trh s energiemi a poštovními službami. V České republice se výjimky objevují pouze na trhu s energiemi (výjimka pro skladování plynu, výjimka pro průzkum a těžbu uhlí v České republice, výjimka pro výrobu elektřiny v České republice).

Specifickou oblastí jsou také zakázky v oblasti obranného a vojenského průmyslu. Politika Evropské komise v oblasti veřejných zakázek se zde zaměřuje na otevření trhů členských států v celé EU pro umožnění hospodářské soutěže. Politickými nástroji pro dosažení tohoto cíle jsou: 1. směrnice 2009/81/ES o obraně a bezpečnosti citlivých zakázek, 2. Interpretační sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy o ES (nyní článek 346 SFEU) v oblasti zakázek obrany.  

V globální dimenzi musí EU respektovat mezinárodní dohody ohledně veřejných zakázek v rámci Světové obchodní organizace WTO, tzv. Dohodu o vládních zakázkách. Současně je nutné vzít v potaz, že oboustranné obchodní dohody EU jsou rozlišovány podle velikosti každé země, její úrovně a priorit a to tak, aby mohlo dojít k prováděcímu nařízení. Momentálně má Evropská unie smluvené dohody s Chile, Mexikem, Švýcarskem a zeměmi CARIFORA.

Velká skupina právních předpisů veřejné podpory tvoří soudržný rámec pro kontrolu veřejné podpory. Cílem veřejné podpory je, jak je stanoveno v zakládajících smlouvách Evropských společenství, aby zajistily, že vládní zásahy nenarušují hospodářskou soutěž a obchod uvnitř EU. Celý dokument o veřejné podpoře najdete na těchto stránkách.

Podle Evropské unie mohou brát zadavatelé během zadávání zakázek v úvahu různé aspekty jako například potřebu chránit životní prostředí, sociální úvahy nebo podporu inovací. Musí se ale jednat o aspekty, které jsou relevantní pro produkt, službu nebo práci, kterou chtějí obstarat. Zde můžete najít různé iniciativy, jak tyto aspekty začlenit do postupů zadávání veřejných zakázek.

4. Jak přistupovat k účasti na veřejných zakázkách

Postup samotného zpracování a předložení nabídky v rámci výběrového řízení je samostatnou kapitolou. Základním dokumentem při zpracování nabídky je zadávací dokumentace. Čas věnovaný jejímu pečlivému prostudování se určitě vrátí. Ještě před samotným zpracováním nabídky je potřeba zvážit, jestli se vůbec do něj pouštět, a to ať už z důvodu časové nebo finanční náročnosti jejího zpracování a následné šance firmy zakázku získat. Velmi podstatným faktorem, díky němuž je řada firem vyloučena z výběrových řízení, je požadovaná kvalifikace dodavatele. Ta by měla být zkoumána z několika úhlů – základní, finanční, ekonomická a technická způsobilost a konečně i způsob jejího prokázání (má firma požadované dokumenty a certifikáty?). Důležitou součástí nabídky a také taktiky při jejím podávání je zapojení případných partnerů, ať už se jedná o vytvoření konsorcia firem podávajících společnou přihlášku nebo úvahy nad možnými subdodavateli. A konečně vyústěním úspěšně absolvovaného výběrového řízení by měla být dobrá smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky.