Vize projektu Východního partnerství vznikla v prosinci 2008, kdy Evropská komise představila návrh jeho podoby, který byl o rok později schválen Evropskou radou. Východní partnerství je součástí Evropské politiky sousedství a jeho cílem je prohloubení spolupráce, udržení stability a posílení vztahů s šesti postsovětskými republikami: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou.
Východní partnerství je rozděleno do dvou složek – bilaterální a multilaterální. Bilaterální vztahy jsou uskutečňovány pomocí tzv. Association Agreements, díky nimž mají jednotlivé státy možnost prohloubit vztah s EU podle individuálních potřeb a ambicí. V roce 2010 byl také zahájen program Comprehensive Institution Building Programme, jehož cílem je rozpoznat administrativní nedostatky u jednotlivých členských států, zaměřit se na jejich řešení a tím pomoci v kratší době uskutečnit potřebné reformy.
Asociační dohody/Prohloubené a komplexní zóny volného obchodu uzavřené v roce 2014 přenesly vztahy mezi EU a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na novou úroveň.
Základem multilaterální podstaty Východního partnerství jsou čtyři platformy, na nichž se schází zástupci EU se zástupci výše zmíněných republik a vyměňují si své zkušenosti. Platformy jsou následující:
- Platforma I – demokracie, řádné vládnutí a stabilita;
- Platforma II – ekonomická integrace a konvergence s politikami EU;
- Platforma III – energetická bezpečnost;
- Platforma IV – mezilidské kontakty.
Prohloubení bilaterálních a multilaterálních vztahů nabízí členům partnerství:
- § uzavření nových dohod o přidružení v případě, že dostatečně ctí zásady právního demokratického státu, respektují lidská práva, řídí se principy tržní ekonomiky a udržitelného rozvoje
- § postupnou integraci v oblasti hospodářství, které má být dosaženo především díky zónám volného obchodu
- § snadnější pohyb osob, jednodušší vyřizování víz a uzavření dohod o navrácení nelegálních migrantů
- § spolupráci při zajištění energetické bezpečnosti včetně investic do infrastruktury, zvyšování energetické účinnosti a zavedení systému včasného varování při hrozící energetické krizi
- § programy podporující rozvoj hospodářský a sociální vývoj
Součástí Východního partnerství jsou vlajkové iniciativy jimiž jsou:
- § Integrated Boarder Management Programme – program pro zajišťování kontroly hranic
- § SME Facility – nástroj pro podporu malých a středních podniků
- § Integrace trhů s elektřinou, energetická účinnost a politiky pro podporu obnovitelných zdrojů energie
- § Jižní energetický koridor
- § Společná prevence před přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem, včetně spolupráce při jejich řešení a reakce na ně
- § Vlajková iniciativa pro podporu řádné správy životního prostředí
- § Aktualizace provádění Východního partnerství, zahrnující vlajkové iniciativy
Co se týče schůzek členů Východního partnerství, summit vrcholných představitelů se koná jednou za 2 roky. Evropskou unii na těchto summitech navenek zastupuje předseda Evropské rady, obvykle společně s předsedou Evropské komise. Východní partnerství rovněž organizuje každoroční setkání ministrů zahraničních věcí zemí EU a ze zemí Východního partnerství. Tato setkání probíhají v rámci zasedání Rady pro obecné záležitosti nebo Rady pro zahraniční věci. Ministři zahraničí se schází jednou za rok a v rámci platforem se také konají schůzky expertů. Velice důležitou roli hraje i dialog s občanskou společností.
Přehled summitů
První summit se uskutečnil 7. května 2009 v Praze, při příležitosti českého předsednictví v Radě EU (bližší informace o summitu lze nalézt zde, společnou deklaraci pražského summitu pak zde (PDF)).
Druhý summit se konal ve dnech 29. a 30. září 2011 ve Varšavě a potvrzeny byly hlavní směry rozvoje Východního partnerství. Summitu se neúčastnilo Bělorusko a nastal problém při vyjednávání deklarace summitu. Další informace o summitu naleznete zde, společnou deklaraci varšavského summitu pak zde.
Další summit, v pořadí již třetí, se uskutečnil ve dnech 28. a 29. listopadu 2013 ve Vilniusu. Na summitu byl potvrzen závazek prohlubovat „podnikatelskou dimenzi“ s cílem rozvoje odvětví výzkumu, inovací, společného prostoru vědy, mezilidských kontaktů, dopravy, energetiky a dalších sfér. Dále bylo rozhodnuto o snaze posílit oblast spravedlnosti a vnitra. Parafovány byly asociační dohody a dohody o zóně volného obchodu mezi EU a Moldavskem, respektive Gruzií. Bližší informace o summitu a podrobnější informace k výstupům jsou zde.
Na čtvrtém summitu Východního partnerství, který se konal v Rize ve dnech 21. a 22. května 2015, stanovili vedoucí představitelé EU a zástupci partnerských zemí Východního partnerství pozitivní agendu pro budoucnost. Evropská unie se intenzivně angažuje vůči všem šesti partnerům a to bez ohledu na jejich individuální ambice se vztahy s Unií. Spolupráce zejména závisí na tempu reforem a ambicích a potřebách EU a partnerské země. Dalším diskutovaným tématem bylo politické řešení krize na Ukrajině, kde se všichni účastníci shodli, že budou co nejvíce zasahovat o deeskalaci a mírovém urovnání. Bližší informace o summitu naleznete zde, společnou deklaraci pak zde (PDF).
Příležitosti pro podnikatele
Spolupráce se zeměmi Východního partnerství má kromě dialogu mezi vládami i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST. Členy tohoto shromáždění jsou všechny země Partnerství kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.
Zapojení do iniciativy nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborů, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti nabízí Fórum občanské společnosti VP (Civil Society Forum, CSF). Toto Fórum vzniklo před summitem Východního partnerství v Praze, v květnu 2009. Členové tohoto Fóra jsou zapojeni do široké škály projektů.
V současné době se jedná o následující projekty:
- § Posilování kapacit národních platforem Fóra občanské společnosti VP
- § Konflikt zájmů vrámci WG 1 podskupiny „Boj proti korupci“
- § Posílení kapacit nestátních subjektů (podporovat reformy a zvýšení odpovědnosti vůči veřejnosti), projekt je realizovaný Konrad-Adenauer-Stiftung
Posláním východního partnerství je podporovat spolupráci a výměnu zkušeností mezi organizacemi ze zemí Východního partnerství, stejně jako EU. Dále se snaží posilovat občanskou společnost v regionu. Od prvního shromáždění, které se konalo 16.–17. listopadu 2009 v Bruselu se zapojilo více než 700 zástupců organizací občanské společnosti (CSO).
Členství ve VP CSF je otevřeno všem organizacím občanské společnost v zemích Východního partnerství a členským státům EU. Bližší informace o členství naleznete zde. Projekt je financován Evropskou unií a organizací SIDA.
Dalším významným programem je Visegrad 4 Východní partnerství (V4EaP), který byl zahájen v roce 2011. Cílem tohoto programu je zvýšit spolupráci mezi regionem Visegrádské čtyřky a zeměmi Východního partnerství. Hlavním cílem je usnadnit unikátní know-how ze zemí Visegrádu se společenskou a ekonomickou transformací, demokratizací a regionální spoluprací, zejména pak prostřednictvím rozvoje občanské společnosti a podporou spolupráce mezi místními vládami, univerzitami a jednotlivými občany.
Program se skládá z jednotlivých grantových programů, ale zahrnuje také kapitolu východního partnerství o Visegrádském studijním programu. Program zahrnuje stipendia pro akademické pracovníky ze zemí Východního partnerství do vyššího vzdělávání Visegrádské čtyřky. Více informací o programu zde.
Po ratifikaci asociační dohody EU – Ukrajina dojde výhledově k otevření zóny volného obchodu. Dohodu již ratifikovaly na dvě desítky z 28 členských zemí EU. K principům smlouvy patří úcta k demokratickým zásadám, lidským právům a základním svobodám, zásady svobodného tržního hospodářství a boj proti korupci. Od 1. 1. 2016 by měla vstoupit v platnost Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), která je součástí Asociační dohody. Bližší informace naleznete zde.
