Volby do Evropského parlamentu

Evropský parlament a jeho politické frakce

Základní informace

Evropský parlament (EP) je volen evropskými občany, aby zastupoval jejich zájmy. Jeho počátky sahají do padesátých let a do období vzniku zakládajících smluv. Jako jediný orgán Unie je od roku 1979 volen v přímých volbách a představuje mnohonárodní parlament reprezentující přes 500 milionů občanů. Přidělování křesel jednotlivým státům je neproporcionální a relativně zvýhodňuje malé státy. Současný parlament má 754 členů ze všech 27 členských zemí EU. 

Europoslanci vykonávají svůj mandát nezávisle – tedy nejsou vázáni pokyny politické strany, za kterou byli zvoleni, nebo politické frakce v Evropském parlamentu, které se stali členy. V současné době v EP působí sedm frakcí a skupina nezařazených. Dohromady zastupují všechny názory na evropskou integraci, od silně profederalistických až po otevřeně euroskeptické. Evropský parlament je dále jediným orgánem Společenství, který se schází a rokuje veřejně. Rozpravy, názory a usnesení jsou také k nalezení v Úředním věstníku Evropské unie.

Sídla

Evropský parlament má celkově tři sídla. Oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními se poslanci účastní schůzí parlamentních výborů, delegací, politických skupin a dodatečných dílčích zasedání v Bruselu. Sídlo předsednictva EP a generální sekretariát se nacházejí v Lucemburku.

Hlavní pravomoci

  • legislativní pravomoc

Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Může tedy přijímat evropské právní předpisy (směrnice, nařízení aj.). Může schválit, změnit nebo zamítnout znění návrhů evropských právních předpisů. Lisabonská smlouva rozšířila pravomoci Evropského parlamentu. Spolurozhodovací procedura se stala tzv. řádným legislativním postupem, tj. Evropský parlament v řadě záležitostí spolurozhoduje s Radou EU.

  • kontrolní pravomoc

EP vykonává demokratickou kontrolu nad jinými evropskými institucemi.  Projednává roční zprávy a programy různých orgánů. Komisi může EP vyslovit nedůvěru.

  • rozpočtová pravomoc

Evropský parlament má společně s Radou EU legislativní a rozpočtovou pravomoc. Lisabonská smlouva posílila postavení Evropského parlamentu, který získal významné kompetence v rozpočtové oblasti. Dělení na mandatorní a nemandatorní výdaje bylo zrušeno. Parlament dává svůj souhlas k několikaletému finančnímu rámci (čl. 312 SFEU) a k implementaci opatření týkajících se vlastních zdrojů parlamentu (čl. 311 SFEU). 

  • další pravomoci

K dalším pravomocem patří např. souhlasný postup. Souhlas Evropského parlamentu je například vyžadován pro uzavření všech obchodních dohod (čl. 218 a 207 SFEU). 

Volby

Již od roku 1979 jsou členové EP voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Volby se konají každých pět let, a to během jednoho týdne současně ve všech zemích Evropské unie. Volební systém do Evropského parlamentu však není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Volby se konají dle národních pravidel dvěma způsoby a to na regionální úrovni (např. v Belgii, Francii, Itálii, Polsku, Spojeném království) nebo na celostátní (v ČR, Dánsku Lucembursku, Rakousku, Španělsku, atd.). V Německu se konají na základě smíšeného systému. Existuje však zřetelný příklon k systémům poměrného zastoupení – od roku 1999 se systém regionálních kandidátek používá také ve Velké Británii. Právo volit a kandidovat má každý občan EU bez ohledu na to, v které části žije, a také je oprávněn v nich volit, jestli byl zapsán do seznamu voličů. V České republice se volilo do Evropského parlamentu poprvé v červnu 2004.

Poslední volby do EP se konaly v červnu 2009. Na území České republiky se do Evropského parlamentu ve dnech 5. – 6. června 2009 volilo celkově 22 poslanců, systémem poměrného zastoupení, přičemž strany musely překročit pětiprocentní klauzuli a mandáty byly poté přiděleny podle d´Hondtovy metody.

Organizační struktura

V Evropském parlamentu je v současnosti 754 poslanců, 22 jich pak zastupuje Českou republiku. V čele EP stojí předsednictvo v čele s předsedou Martinem Schulzem, kterému asistuje 14 místopředsedů a jenž reprezentuje Parlament na mezinárodní úrovni a při jednáních s jinými institucemi Evropské unie.

Europoslanci se sdružují podle své politické, nikoli státní příslušnosti do jednotlivých frakcí EP. Nezastupují tak zájmy národní, ale celoevropské. Jsou také rozděleni do 24 stálých výborů, jež se specializují na různé oblasti aktivit Unie – hospodářské, zahraničně-politické, právní atd. – a také připravují podklady pro plenární zasedání Evropského parlamentu. Vedle výborů stálých existují také výbory dočasné a vyšetřovací. Vzájemné vztahy Evropské unie se třetími zeměmi jsou rozvíjeny prostřednictvím delegací EP. 

Vedle výborů a delegací zajišťují chod EP ještě další orgány – konference předsedů (předseda EP a předsedové jednotlivých politických stran) a kvestoři (volení poslanci pro zajišťování administrativních a finančních otázek poslanců).

Veškeré tyto složky EP zasedají v Bruselu.

Politické frakce v Evropském parlamentu

V Evropském parlamentu je celkem 7 politických frakcí, v nichž jsou poslanci sdruženi podle své politické a nikoli státní příslušnosti, a dále pak nezařazení poslanci. Europoslanci tak nezastupují své národní zájmy, nýbrž zájmy celoevropské.

1. Skupina Evropské lidové strany – Evropských demokratů (EPP) 

 Priority pro červnové volby:

  • Evropa a její hodnoty (podpora tradičních hodnot, efektivní transatlantické vztahy)
  • Evropa: růst a zaměstnanost (pragmatické řešení finanční krize, lepší koordinace hospodářských politik, dokončení efektivního jednotného trhu, reforma rozpočtu EU a financování z něj)
  • Bezpečnější Evropa (boj proti terorismu a organizovanému zločinu, vytvoření koherentní energetické politiky s cílem bojovat proti klimatickým změnám a za udržitelný rozvoj, potravinová jistota, vytvoření společné imigrační politiky)
  • Solidárnější Evropa (dosáhnout větší solidarity mezi členskými státy jako součást politiky soudržnosti a hodnot Evropského sociálního modelu)

Čeští členové frakce: Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL)

2. Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D)

Priority pro červnové volby:

  • Znovunastartování ekonomiky EU a prevence další finanční krizi (reforma finančního trhu, strategie pro „zelený“ růst a zaměstnanost, podpora tvorby pracovních míst, rozvoj sociálního hospodářství v Unii a podpora sociálního dialogu)
  • Sociální Evropa (důraz na spravedlnost: rovné příležitosti, stejná mzdy za stejnou práci, evropský rámec veřejných služeb, posílení práv zaměstnanců; ochrana občanských práv: boj proti diskriminaci, rovné zacházení se všemi občany EU bez rozdílu, větší pravomoc regionům a místním úřadům v rozhodovacím procesu EU)
  • Evropa v čele boje proti klimatickým změnám (pomoc rozvojovým zemím čelit klimatickým změnám, ambicióznější klimatická a energetická politika EU: souhrnná směrnice EU o klimatu, společná evropská energetická politika, modernizace společné zemědělské politiky)
  • Rovnost mužů a žen (vytvoření Evropské charty ženských práv, rovné politické zastoupení v orgánech EU, srovnání rozdílů v platech mezi pohlavími, podpora žen podnikatelek, vědkyň a výzkumnic, rovnováha pracovního a osobního života)
  • Efektivní společná evropská migrační politika (jednotné standardy pro legální migraci do EU, vytvoření Evropské charty pro integraci přistěhovalců, jednotný evropský azylový systém, boj proti nelegální migraci)
  • Evropa jako partner pro mír, bezpečnost a rozvoj (podpora míru a bezpečnosti, rozvoj partnerství se třetími zeměmi, boj proti chudobě)

Čeští členové frakce: Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

  • www frakce

3. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)

Priority pro červnové volby:

  • Svobodná Evropa (dodržování základních občanských práv, lepší spolupráce soudů a policie v boji s terorismem, korupcí a přeshraničním zločinem)
  • Jednotný trh, růst a zaměstnanost (důraz na „pátou“ svobodu – volný pohyb znalostí, společný trh duševního vlastnictví, reforma finančního systému a důraz na lepší regulaci)
  • Životní prostředí a energetika (zvýšené investice do technologií zajišťujících bezpečné a efektivní dodávky energií, reforma společné zemědělské politiky, nižší administrativní zátěž pro podniky=více prostředků na „zelené“ technologie)
  • Podpora dalšího rozšiřování EU
  • Posílení a rozšíření evropské bezpečnostní a obranné politiky

Čeští členové frakce: nejsou

4. Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Zelení/EFA)

Priority pro červnové volby:

  • Bezpečná energie a životní prostředí (udržitelný rozvoj, snížení skleníkových plynů o 40 % do 2020, boj proti klimatickým změnám, vytváření „zelených“ pracovních míst, důraz na využívání obnovitelných zdrojů a snížení energetické závislosti EU dodávkách ze zahraničí)
  • Spravedlivější Evropa (vyšší regulace finančních trhů, investice do vzdělání, vědy a výzkumu, lepší pracovní podmínky, boj proti chudobě, podpora fair trade)
  • Demokracie a lidská práva (rovnost pohlaví, ochrana osobních údajů, lepší podmínky pro uprchlíky) 

Čeští členové frakce: nejsou

5. Evropská konzervativní a reformní skupina (EKR)

Cíle frakce:

  • svobodné podnikáni, svobodný a férový obchod a spravedlivá hospodářská soutěž, minimální regulace, nižší daně a minimální státní aparát jako konečný prostředek k zajištěni individuální svobody, osobní i národní prosperity;
  • svoboda jednotlivce, větší osobní odpovědnost a demokratická transparentnost;
  • důraz na energetickou bezpečnost, udržitelnost energetických dodávek a rozvíjení tzv. čistých technologií v tomto oboru;
  • důležitost rodiny jako základního prvku společnosti;
  • suverénní integrita národního státu, nesouhlas s unijním federalismem a obnovení významu skutečné subsidiarity;
  • prvořadé hodnoty transatlantických bezpečnostních vazeb, které jsou realizovány prostřednictvím reformované NATO, a nutnosti podpory mladých demokracií napřič Evropou;
  • efektivně kontrolovaná přistěhovalecká politika a konec zneužívání azylového řízení;
  • efektivní a moderní rozvoje veřejných služeb, které citlivě vyvažují a reagují na potřeby městských i venkovských obyvatel;
  • ukončení nadměrné byrokracie, větší transparentnost a bezúhonnost v institucích EU a při využívání evropských fondů členskými státy;
  • respekt a rovnoprávné zacházeni se všemi členskými státy EU − malými i velkými, starými i novými.

Čeští členové frakce:

Občanská demokratická strana (ODS)

  • www frakce 

6. Skupina Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)

Priority pro červnové volby:

  • Rozvoj (podpora vztahů s jižními státy, otázka potravin, sociální výdaje na vzdělání a zdravotnictví)
  • Zaměstnanost (kvalita pracovních míst, sociální práva a vzdělávání)
  • Boj proti diskriminaci
  • Rovné postavení žen (odstranění rozdílu v platech mezi muži a ženami, skloubení pracovního a rodinného života, nulová tolerance“ pro násilí na ženách, boj proti obchodování se ženami)

Čeští členové frakce:

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

7. Evropa svobody a demokracie (EFD)

Vznikla z dvou předchozích frakcí (Skupiny Nezávislosti a demokracie a Skupiny pro Evropu národů) 

Společné priority : 

  • Proti evropské integraci, vytvoření evropského superstátu a bruselskému centralismu
  • Důraz na transparentnost a podporu demokracie
  • Respekt k tradičním a kulturním hodnotám
  • Prosazování spolupráce mezi suverénními státy
  • Podpora spolupráce s USA
  • Lepší kvalita života občanů EU
  • Ochrana životního prostředí
  • Podpora malých a středních podniků
  • Boj proti rasismu a diskriminaci

Čeští členové frakce: nejsou

Zdroje a další zajímavé informace: