V období odcházející Komise vznikl prostor pro zamyšlení se nad stavem vnitřního trhu, jeho kondicí a struktuře. Přestože existuje snaha trhy členských států postupně přibližovat, podpora politik EU tomu příliš neodpovídá. Junckerova Komise byla velmi slabá při odstraňování bariér na vnitřním trhu, který letos oslavil 27. narozeniny. Zaměřila se jednostranně na digitální dimenzi vnitřního trhu, přičemž opomíjela významné překážky při provádění čtyř svobod. Přestože poměrně největšího pokroku jsme dosáhli na vnitřním trhu u volného pohybu zboží, nejvíce překážek přetrvává u přeshraničního poskytování služeb a volného pohybu pracovníků, respektive zde vznikají nové překážky. Ochrana domácích trhů práce je v tomto ohledu zřetelná.
Ke zjištění stavu vnitřního trhu přispěla řada průzkumů, které v tomto roce proběhly. Za českou stranu můžeme zmínit průzkum Hospodářské komory ČR či stále běžící průzkum Ministerstva průmyslu a obchodu. Průzkum Hospodářské komory je zajímavý v tom, že přispěl k celoevropskému šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES a posloužil jako cenný podklad pro novou Evropskou komisi.
České subjekty v průzkumu zdůraznily, že se většinou potýkají se složitými správními postupy, různými vnitrostátními pravidly pro výrobky a služby, ale také s různými pravidly pro DPH. Respondenti by uvítali lepší přístup k informacím o vnitrostátních pravidlech a požadavcích. Zároveň by si přáli, aby jejich certifikáty byly uznávány napříč členskými státy. Podotkly také, že čelí diskriminaci a problémům spojeným s vysíláním.
Uplatňování pravidel pro lepší regulaci je považováno respondenty za nejlepší lék. Vedle toho žádají lepší prosazování práva a právní ochranu, omezování byrokracie a posuzování dopadů u legislativních návrhů EU, zejména s ohledem na malé a střední podniky. Navrhují využít digitalizaci jako opatření k usnadnění podnikání. Jednotná online kontaktní místa s online postupy a depozitáři údajů navrhují jako vhodné řešení pro odstranění byrokracie. České podniky vnímají vnitřní trh jako motor evropské integrace a největší výhodu členství v EU. Jednotný trh přinesl občanům možnost cestovat v rámci EU bez hranic, studentům svobodně studovat a podnikatelům podnikat bez překážek. Zastánci jednotného trhu v 80. letech tvrdě pracovali na zavedení jednotného trhu k 1. lednu 1993. Práce na tomto živém projektu však pokračují i dnes. Jednotný trh se vyvíjí a právní předpisy EU musí reagovat na nové výzvy, například v podobě digitalizace. Na druhé straně existují překážky, které si členské státy vytvářejí samy, často za účelem ochrany svého trhu. Taková opatření velmi poškozují koncept a ducha jednotného trhu. Protekcionistická opatření se většiny podniků a jejich zaměstnanců bez ohledu na jejich zemi původu, protože trh je integrován v rámci celého dodavatelského řetězce.
Čtyři svobody jsou vzájemně propojené nádoby. Tam kde je zboží, tam je i služba a často se službou přichází na řadu i vyslání. Svobody vnitřního trhu nelze oddělit, a aby vnitřní trh fungoval bez překážek, je potřeba zaměřit se na efektivní pohyb všech čtyř svobod.
Protekcionistická opatření jsou pro evropské hospodářství špatná, protože znemožňují fungování konkurenčních účinků jednotného trhu. Lepší konkurence na trhu může evropským podnikům pomoci celosvětově. Jakákoli iniciativa EU na podporu výzkumu, vývoje a inovací se musí opírat o fungující trh. Nedávná zpráva Strategického fóra pro důležité projekty společného evropského zájmu uvádí, že bez integrovanějšího jednotného trhu nebudeme schopni dosáhnout vytyčených cílů. Bližší spolupráce na evropském trhu znamená společný úspěch na světových trzích.
Autor článku: Alena Mastantuono, ředitelka CEBRE
