Evropská komise každým rokem vydává tzv. index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), což je index, který shrnuje vývoj indikátorů vztahujících se k digitální výkonnosti členských států a sleduje jejich progres, co se týče zvyšování digitální konkurenceschopnosti. DESI se skládá z celkem pěti indikátorů, jimž jsou konektivita, lidský kapitál, využívání internetových služeb, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby.
Indikátor konektivity měří rozvoj širokopásmové infrastruktury a její kvalitu, jelikož přístup k vysokorychlostnímu internetu je nezbytným předpokladem pro zvyšování digitální konkurenceschopnosti. Lidský kapitál se zaměřuje na dovednosti a schopnost obyvatel daného státu využívat možnosti, které nabízí digitální služby, zatímco indikátor využívání internetových služeb hodnotí, jaké druhy služeb obyvatelé státu využívají, tedy zda se jedná pouze o vyhledávání na internetu, nebo i o konzumaci obsahu prostřednictvím audio a video služeb na vyžádání, videohovory, online nákupy nebo správu bankovních účtů. Integrace digitálních technologií se zaměřuje na to, jak v digitalizaci pokročily podniky a na jaké úrovni se pohybují e-commerce služby. Tento indikátor je důležitý, protože integrací digitálních technologií mohou podniky výrazně zvýšit svou efektivitu, snížit náklady a lépe se propojit se zákazníky a dalšími obchodními partnery. Navíc se neustále zvyšuje objem nákupů online. Poslední z indikátorů měří úroveň digitalizace veřejných služeb se zaměřením na elektronickou správu a elektronické zdravotnictví.
Z výsledků průzkumu pro tento rok vyplývá, že největšího pokroku v digitalizaci dosahují státy, které si stanovily ambiciózní cíle, jež jsou v souladu se strategií EU pro rozvoj digitálního trhu, a zároveň pro plnění těchto cílů zavedly vhodné investiční možnosti. DESI zároveň ukazuje, že největší členské státy nejsou těmi nejlépe digitálně rozvinutými. Co se týče celé EU, dá se konstatovat, že se obecně daří zlepšovat konektivitu, nicméně poptávka po rychlém a ultrarychlém internetu je vysoká a v budoucnu se dá očekávat její další nárůst. Přístup k ultrarychlému internetu s rychlostí alespoň 100 Mbps je momentálně dostupný 60 % rodin v EU a 20 % rodin ultrarychlý internet využívá, což je čtyřikrát více, než v roce 2014. Velkým problémem je nedostatek digitálních dovedností. Přestože 83 % Evropanů používá internet alespoň jednou týdně (v roce 2014 to bylo 75 %), více než třetina aktivně pracujících lidí nemá základní digitální dovednosti a pouze 31 % pracujících disponuje pokročilými internetovými dovednostmi. A to i přesto, že poptávka po pokročilých digitálních dovednostech ze strany zaměstnavatelů neustále roste napříč všemi sektory ekonomiky.
Co se týče digitalizace podniků, roste počet těch, které využívají cloudové služby. Zatímco v roce 2014 to bylo pouze 11 %, podle letošních výsledků je to již téměř pětina. Kromě toho podniky více využívají sociální sítě jako komunikační kanál jak s klienty, tak s dalšími partnery. V roce 2014 sociální sítě používalo 15 % podniků, nyní je to 21 %. Nicméně nedaří se zvyšovat množství podniků, které nabízejí své výrobky a služby online. Za posledních několik let se jejich počet ustálil na 17 %. Zjištěn byl i nárůst obyvatel, kteří komunikují s úřady online, a to z 57 % v roce 2014 na 64 %.
Co se týče umístění jednotlivých členských států, v popředí jsou tradičně skandinávské země. Absolutním vítězem tohoto průzkumu je Finsko, následované Švédskem, Nizozemím, Dánskem a Velkou Británií. Naopak na chvostu tabulky se nachází Bulharsko, Rumunsko a Řecko. Česká republika se umístila na 18 místě, přičemž nejlépe z jednotlivých indikátorů si vede v oblasti integrace digitálních technologií, zejména díky rozvinuté síti internetových obchodů a vysokému podílu nákupů na internetu. Zlepšení nastalo v oblasti digitálních veřejných služeb, ale i přesto je ČR v tomto ohledu pod průměrem EU. Problémem zůstává nedostatečná úroveň digitálních dovedností a také pomalá digitalizace podniků.
Autor: Tomáš Hartman, zástupce ředitelky CEBRE
