Americký prezident Donald Trump toho během své kampaně nasliboval opravdu hodně. Některé sliby se zdály být realitě hodně vzdálené a budily dojem, že slouží pouze k tomu, aby na svou stranu přilákal co nejvíce hlasů. Nicméně některé z nich už začínají nabírat reálné podoby. Jedním z takových slibů bylo, že zvýší cla na dovoz výrobků do Spojených států, čímž pomůže ochránit americký průmysl a pracovníky.
8. března svůj slib splnil, alespoň tu první část, když oznámil, že uvaluje clo ve výši 25 % na dovoz veškerých výrobků z oceli a 10 % na dovoz výrobků z hliníku do Spojených států. Odůvodnil to ohrožením národní bezpečnosti, protože dovoz dumpovaných výrobků se podle něj rovná útoku na americký trh, pro nějž je výroba kovů klíčová. Opatření vstoupilo v účinnost 15 po jeho oznámení. Přestože nejmenoval žádnou konkrétní zemi, na kterou opatření cílí, je jasné, že se jedná o Čínu. Nicméně ostatní země by opatření zasáhlo stejně. Jediné dvě země, které byly při podepsání rozhodnutí o zvýšení cel z tohoto opatření vyjmuty, byly Mexiko a Kanada, s nimiž momentálně Spojené státy vyjednávají novou podobu severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).
Reakce ostatních zemí na sebe nenechaly dlouho čekat. Ještě před samotným podepsáním dekretu zavádějícího cla řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že pokud prezident Trump k tomuto kroku přistoupí, zavede EU cla na dovoz amerických harleyů, džínů a bourbonu. K tomu však, alespoň zatím, nedošlo. Komisařka pro obchod Evropské komise Cecilia Malmström si totiž jela situaci vyjasnit do Washingtonu, kde se setkala s ministrem obchodu Wilburem Rossem. Setkání to bylo úspěšné, i když jen částečně. Spojené státy sice udělily EU výjimku z uvedených cel, ale pouze krátkodobou, která vyprší 1. května 2018. Tuto výjimku získaly i další země, kromě již uvedeného Mexika a Kanady ještě Austrálie, Argentina, Brazílie a Jižní Korea.
Dle očekávání zareagovala i Čína, když uvalila cla na více než 100 amerických výrobků, včetně vepřového masa, ovoce, vína a dalších. Tím také začala nabírat na obrátkách spirála odvetných opatření. Na začátku dubna pak vydala americká vláda seznam dalších čínských výrobků, jejichž roční import do Spojených států se odhaduje okolo 50 mld. dolarů, a u kterých zvažuje zavedení 25% cel. Jedná se o širokou paletu výrobků včetně chemikálií, farmaceutik, průmyslového vybavení atd. Hned následující den Čína zveřejnila svůj další seznam amerických výrobků, u kterých taktéž zavedla 25% clo.
Ačkoliv je jasné, že si spolu Čína a Spojené státy na dálku vyřizují účty, na pozoru se musí mít i EU. Hrozí totiž, že výrobky, které nebude moci Čína udat na americkém trhu, budou směřovat právě do Evropy. Evropská komise v této souvislosti uvedla, že bude sledovat vývoj importu daných výrobků do EU a v případě, že by jimi byl evropský trh zaplavován, zavede adekvátní protiopatření. Z aktuálního vývoje mají samozřejmě vrásky na čele i evropské podniky, protože hašteření mezi Spojenými státy a Čínou může silně dopadnout i na ně. Velkou neznámou zatím zůstává, jestli Spojené státy udělí EU stálou výjimku na dovoz výrobků z oceli a hliníku po 1. květnu. Další otázkou je, zda Spojené státy zavedou cla na druhou várku výrobků a jak moc bude situace dále eskalovat. Tak jako tak, dá se jen těžko předpokládat, že tato přestřelka vyřeší podstatu celého problému, kterým je světová nadprodukce oceli a hliníku, která vzniká v zemích, kde nefungují tržní principy.
Tomáš Hartman, zástupce ředitelky CEBRE
