Zástupci státní správy a podnikatelských organizací se shodli, že snižování administrativní zátěže je prioritou. Bez správně fungující státní správy, kvalitního hodnocení dopadů přijímané legislativy během celého legislativního procesu a dialogu s adresáty regulace, tedy především podnikateli, není možné přijímat kvalitní a efektivní právní normy. Podnikatelé mají velká očekávání od přesunu agendy RIA pod Úřad vlády ČR a od vytvoření nezávislé komise složené ze zástupců businessu a akademiků, která bude posuzovat dopad připravovaných právních norem. Nyní je na státní správě, aby očekávání naplnila. Dobrou inspirací mohou být aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho úzká spolupráce s podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi. Ani tyto organizace ale nemají kapacitu provádět ve všech případech komplexní hodnocení dopadu. Proto rozhodně ocení, pokud bude možné na budování těchto kapacit čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Dalším rizikem je pak nevyvážená činnost evropského „Impact Assesment Board“, který sice kvalitně analyzuje dopady legislativních návrhů, ale dostatečně nezohledňuje regionální specifika.
Evropská unie chce snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 %, ale splnit závazek se jí nejspíš nepodaří. Navíc se snížení administrativní zátěže provádí k základně v roce 2005 a nezahrnuje nové povinnosti stanovené později přijatou legislativou (např. REACH). Přesto je nutné všechny tyto snahy hodnotit velice pozitivně. Důležitá je ale otázka, kam bude Evropa směřovat po roce 2012. Stanovíme další kvantitativní cíle? Zaměříme se na kvalitativní nástroje jako je tzv. „fitness-check“? Směr dalších snah nastíní prosincová zpráva skupiny na vysoké úrovni v čele s bývalým bavorským premiérem Edmundem Stoiberem. Také ČR s administrativní zátěží bojuje. Cíl snížit zátěž do roku 2010 o 20 % se sice splnit nepodařilo, ale agenda zůstává prioritou. Stejně jako nutnost poprat se skutečností, že je ČR uváděna jako členská země EU s největším transpozičním deficitem směrnic EU.
Náměstek místopředsedkyně vlády a ředitel sekce Legislativní rady vlády Petr Mlsna zmínil hlavní body nové metodiky RIA (regulatorní hodnocení dopadu) navržené Úřadem vlády: potřeba zavést provádění RIA ex-post, změnit přetrvávající formální přístup k RIA u řady rezortů, zavést povinné testování RIA u koncepcí a strategických dokumentů, vytvořit nezávislý orgán posuzující dopady legislativy a snížit počet výjimek z RIA. Nová metodika by měla platit již od roku 2012. Další výzvou pro českou státní správu je podle Mlsny správné zhodnocení dopadů už při přípravě rámcové pozice ČR k návrhu evropského legislativního aktu nebo k delegovaným aktům přijímaným v rámci komitologie.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Bedřich Danda si posteskl nad nedostatečnými výjimkami, které si ČR vyjednala při vstupu do EU. Zdůraznil, že dosud se podařilo snížením administrativní zátěže ušetřit podnikatelům 11,5 miliard korun. Pro podnikatele je ale lepší měřit snížení zátěže optikou ušetřeného času. Čeští podnikatelé stále podléhají více než 190 informačním povinnostem. I proto náměstek Danda vytvořil expertní poradní komisi složenou z podnikatelů, jejímž cílem je identifikovat oblasti, ve kterých je možné dosáhnout dalšího zlepšení.
Tereza Šamanová, ředitelka odboru poradenství, legislativy a informací Hospodářské komory ČR zdůraznila, že snižování administrativní zátěže by se mělo týkat i samotné státní správy. Může se jednat o urychlené zavedení jednotných inkasních míst, snižování počtů úřadů práce, apod. Podnikatelům by podle Šamanové pomohlo především zavedení jednotných dat účinnosti nových předpisů dvakrát ročně či zřízení e-Sbírky obsahující kromě zákonů i evropské právní předpisy a transpoziční tabulky.
Předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR (ICC) a člen NERV profesor Michal Mejstřík konstatoval, že nejslabším konkurenčním faktorem v ČR jsou instituce. Navzdory krizi a rostoucí nezaměstnanosti stále roste počet státních zaměstnanců. Určitě by pomohl služební zákon a restrukturalizace institucí: zavedení plnohodnotných „front-office“ (například Jednotná kontaktní místa nebo CzechPoint), „back-office“ (sdílené služby, nákup a prodej) a „mid-office“ (střednědobý projektový management). Evropa i svět často zabředne do řešení „optativy“ a krátkodobých problémů: summit G20 se měl zabývat strategickými tématy a ne řešit, co udělat zítra s Řeckem. V rámci snižování administrativní zátěže je podle Mejstříka nutné změnit jednací řád Poslanecké sněmovny tak, aby poslanci museli ve druhém čtení předkládat s pozměňovacími návrhy také kvalitní hodnocení jejich dopadu. RIA otvírá „pandořinu skříňku“, odkryje skutečné dopady jednotlivých návrhů a partikulární zájmy. Ale taková změna je pozitivní.
Debatu uspořádalo 7. listopadu 2011 v Evropském domě Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.
V případě zájmu o více informací navštivte internetovou stránku debaty nebo kontaktujte ředitele CEBRE Michala Kaderu (Michal.Kadera@cebre.cz nebo +32 2 2139 450).
TISKOVÁ ZPRˇAVA: Bez zpětné vazby od podnikatelů se kvalitní zákony připravit nedají!
