Ještě před deseti lety by si nikdo nedokázal představit, že by Evropská komise a ostatní členské státy EU mohly nahlížet pod pokličku reformních plánů jednotlivých členských zemí a radit jim při sestavování státního rozpočtu a definování základních reformních kroků. Letos je to již druhý rok, co Evropská komise hodnotí členské státy při plnění cílů Strategie Evropa 2020, včetně konsolidace jejich veřejných prostředků. Takzvaný evropský semestr pomáhá koordinovat hospodářskou politiku a nasměrovat národní vlády k efektivním reformám, tj. k rovnováze škrtů a prorůstových opatření. Otázkou však zůstává, zda-li si můžeme růst v době hlubokých dluhů vůbec dovolit? Je skutečně růst tím pravým vysvobozením? Neměli bychom se raději nejprve zaměřit na konsolidaci veřejných prostředků? O tom všem diskutovali řečníci zastupující Evropskou komisi, Parlament České republiky a Úřad vlády České republiky s renomovanými ekonomy a skupinami zastupujícími široké zájmy dne 26. června v Evropském domě v Praze.
Hospodářská krize poukázala na potřebu užší ekonomické spolupráce mezi členskými státy EU. Řešením se staly nástroje jako Strategie Evropa 2020, posílený Pakt stability a růstu, tzv. šestibalíček ekonomické správy EU a v neposlední řadě Fiskální smlouva bez účasti ČR. Druhý Evropský semestr sebou přinesl, vedle klasických doporučení, i dvanáct hloubkových šetření týkajících se makroekonomických nerovnováh vybraných členských zemí EU. Mezi takové země se dostaly i ty, u nichž bychom to nečekali – Finsko, Švédsko. Současně Komise přehodnotila přístup k Maďarsku a zrušila pro něj varování o pozastavení čerpání prostředků z kohezních fondů. „Doporučení pro členské země nelze vnímat apriori jako kritiku, ale jako věcné zhodnocení s návrhy pozměňujících opatření a jejich intenzitu“, uvedl Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice. „Je zřejmé, že členské země nemohou všechna doporučení realizovat přesně tak, jak jsou navrhována, ani provést všechna současně, ale měla by jít naznačeným směrem“, dodal. „Tím, že je ale země schválily – včetně doporučení pro ostatní země – se dobrovolně k jejich splnění přihlásily“, uvedla Elena Reitano z Evropské komise. Dále uvedla, že ČR patří mezi ty země, které nejsou problematické. „Naopak ČR má vysoký potenciál, který je ale potřeba podpořit“, zdůraznila. V této souvislosti rovněž zmínila, že výdajové škrty je potřeba vyvážit prorůstovými opatřeními. Nejzávažnější doporučení jsou zaměřena na dlouhodobý udržitelný růst, nikoliv jen krátkodobě – fiskální konsolidace, vymáhání daní a zamezení daňových úniků, propojení vzdělávání, výzkumu a podnikání. Přestože ČR jisté úsilí vyvinula, je potřeba v něm pokračovat. Jedná se například o důchodovou reformu, kde chybí dostatečná snaha státu motivovat občany, aby se zapojili do druhého důchodového pilíře.
Proces nastolení rovnováhy mezi růstem a konsolidací není snadný. ČR ale nejde jen cestou škrtů. Prorůstová opatření jsou zakotvena i v národních dokumentech jako je Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Jan Král, ředitel odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR připomněl, že doporučení z 30. května 2012 nejsou ani závazná ani finální. Česká republika se v rámci Rady snažila „obrousit“ některé ostré hrany, včetně jazykových úprav. Komise musí respektovat své kompetence, které má na evropské úrovni, proto jsou doporučení dobrovolná. Určitá opatření jsou ale výsledkem projednávání na národní úrovni, včetně sociálního dialogu. Proto je potřeba při schvalování doporučení plně respektovat princip „splň a vysvětli“.
Jan Bauer, předseda Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR, považuje doporučení za objektivní podklad. Má nicméně dojem, že Unie přichází s příliš velkým počtem strategií, doporučení a aktů. To pak může být matoucí. „A věčná touha Unie po morální autoritě je obrovská. Výsledkem je, že se dostáváme do pozice, kdy jakoukoliv zprávu odmítáme za každou cenu“, dodal předseda Bauer.
O tom, že se Komise občas rozepíše až příliš, svědčí nejasná vazba některých doporučení na realizaci cílů Strategie Evropa 2020 (například Služební zákon), zapochybovala Zuzana Šmídová, ekonomka OECD. Zároveň upozornila, že některá důležitá opatření s vazbou na cíle Strategie Evropa 2020 – snižování energetické náročnosti – v dokumentu chybí. Zdůraznila, že ne všechna doporučení dokážou dovést ČR ke zdárnému dosažení prorůstových cílů.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká republika není problémová. Naopak, má potenciál!
