Praha, 25. listopadu 2014: Oblast informačních a komunikačních technologií (ICT) se potýká s nedostatkem kvalitních pracovníků jak v ČR, tak i v celé EU. ICT nabízí dobré uplatnění na trhu práce a zájem o související obory v posledních letech roste, přesto nabídka nestačí pokrýt rostoucí poptávku. Zatímco EU se snaží bojovat s vysokou nezaměstnaností zejména mladých lidí, velké množství ICT pozic zůstává neobsazených. Iniciativy na podporu vzdělávání přicházejí zejména ze soukromého sektoru od firem, které nejvíce pociťují snižující se množství ICT profesionálů. I to je jedním z důvodů, proč Evropská komise v březnu 2013 zaštítila vznik Velké koalice pro digitální pracovní místa. Ta si klade za cíl propojit veřejný, soukromý a neziskový sektor a společně hledat řešení této nepříznivé situace. Velká koalice byla také tématem debaty, která se konala 25. listopadu v Evropském domě v Praze.
Debatu otevřel vedoucí Zastoupení Evropské komise (EK) v ČR Jan Michal, který upozornil na to, že podpora ICT a digitální agenda jsou jednou z deseti priorit nové Evropské komise: „Vedle investičního balíčku a energetické unie bude právě návrh na prohloubení digitálního trhu jednou z hlavních iniciativ.“ Podpora vzdělávání v oblasti ICT je v tomto směru klíčová. Alexander Riedl z Generálního ředitelství EK pro komunikační sítě, obsah a technologie poukázal na to, že svět se rychle mění a digitalizuje, čemuž je nutné přizpůsobit i dovednosti lidí. Digitální dovednosti ale v řadě zemí EU chybí. Situace v jednotlivých členských státech se liší, přičemž ČR se blíží evropskému průměru. Paradoxem současné vysoké nezaměstnanosti je, že existuje velké množství neobsazených ICT pozic. Odhady ukazují, že do roku 2020 toto číslo stoupne až na 900 000. O změnu současné situace se snaží právě Velká koalice pro digitální pracovní místa. „V EU stagnuje počet absolventů ICT oborů, což chce koalice změnit. Stejně důležité je ale poskytnout dodatečné ICT vzdělání stávajícím pracovníkům,“ uvedl Riedl. Do iniciativy se podařilo zapojit již 57 organizací všech velikostí, které se zavázaly zlepšit nepříznivou situaci na pracovním trhu ICT. Zároveň s tím vznikají národní, regionální a místní koalice, které se snaží iniciativu podpořit. ČR se zatím k iniciativě nepřipojila. To by se ale, jak Riedl doufá, mohlo v blízké době změnit.
Ondřej Neumajer, který vedl pracovní skupinu pro tvorbu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR informoval, že strategie byla 12. listopadu 2014 oficiálně přijata vládou. Navazuje na předchozí vládní usnesení Digitální Česko 2.0, Cesta k digitální ekonomice a strategický záměr Digitální vzdělávání – Touch your future. Vytvoření strategie bylo zároveň ex ante podmínkou pro čerpání strukturálních fondů EU. Strategie si stanovuje tři prioritní cíle: otevřít vzdělávání novým metodám učení prostřednictvím digitálních technologií, zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi a rozvíjet jejich informatické myšlení. Dále je dokument strukturován na 7 hlavních směrů intervence, 23 opatření a 43 aktivit. Mezi 7 hlavních směrů intervence patří nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům, rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků, ale i vyučujících a budování a obnova digitální vzdělávací infrastruktury. Dále je to podpora inovací formou spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru, integrace digitálních technologií do výuky a škol a také kampaně vysvětlující důležitost digitálních technologií. „Schválení strategie je ale pouze začátek. Nejdůležitější bude, jak se jí podaří realizovat, vyhodnocovat a aktualizovat,“ dodal Neumajer. Oznámil také, že se ČR chystá vyhlásit program partnerské spolupráce, který bude obdobou Velké koalice pro oblast počátečního vzdělávání.
Iniciativy zaměřené na rozvoj digitálních dovedností podporuje také Jan Mühlfeit, prezident Microsoftu pro Evropu, který s jejich nedostatkem spojuje upadající konkurenceschopnost Evropy. „Evropa ztrácí svou konkurenceschopnost, protože nedostatečně podporuje rozvoj technologií, vzdělávání a chybí ji vůdcovství“, upozornil Mühlfeit. Technologie přitom nemění to, co se vyrábí, ale způsob, jakým se to vyrábí. Jako příklad uvedl výrobu automobilů, kdy se z techniků v průběhu let stali spíše počítačoví experti, jelikož se do automobilů implementuje stále více ICT technologií. Proto je důležité podporovat celoživotní vzdělávání. Digitální dovednosti ale nejsou to jediné, na co je potřeba se zaměřit. Mladí lidé by se měli více vzdělávat v matematice a vědách. Počet kvalitně vzdělaných lidí ovlivní i příliv investorů, pro které je kvalifikovaná pracovní síla jedním ze základních předpokladů investic.
Nutnost důsledné implementace nové strategie digitálního vzdělávání zdůraznil Svatoslav Novák, prezident ICT Unie, která k podobným klíčovým dokumentům často přispívá. Přestože strategie vznikaly již předtím, s jejich implementací to bylo horší a často sloužily pouze jako splněná podmínka pro získání financí z evropských fondů. Pokud by se již implementovala strategie Digitální Česko 2.0, byla by na tom ČR mnohem lépe, co se týče digitálních dovedností a vzdělání. Zároveň by se zlepšila i infrastruktura, která je nezbytným předpokladem pro rozvoj a zlepšení konkurenceschopnosti. K tomu je podle Nováka zapotřebí větší politická vůle, která v ČR momentálně chybí. Pracovní síla v ICT je přitom v ČR poměrně velká. „ČR je na 10. místě v Evropě co do počtu ICT odborníků. Máme ale hodně ICT techniků a málo specialistů, chybí nám kvalifikovaná pracovní síla,“ konstatoval Novák.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Somra je reforma vzdělávacího systému nezbytná, ale kvůli dlouhodobému charakteru vzdělávacího procesu nemůže vést k rychlému zlepšení situace. Mnohem rychlejší by bylo zavedení praxe ve firmách, další cestou je i podpora celoživotního vzdělávání. Zároveň je nutné adaptovat strategie na rychle se měnící prostředí a někdy sáhnout i k nepopulárním krokům, které jsou ale nutné k dlouhodobému zlepšení situace. „V ČR bude zanedlouho chybět 400 000 kvalitních pracovníků, což bude dále snižovat naši konkurenceschopnost,“ upozornil Somr. Nutné je přizpůsobit studijní obory momentálním potřebám trhu. Obory, které byly před několika lety perspektivní, jsou nyní na trhu práce často nevyužitelné. Další klíčovou oblastí je zvýšení kvality vyučujících, kteří se musí naučit implementovat ICT nástroje do vzdělávání a být schopní předat znalosti svým žákům.
Všichni řečníci se shodli na tom, že k rozvoji digitálních dovedností je nutná kvalitní strategie zaštítěná silným politickým vedením, implementace ICT nástrojů do výuky a zvýšení ICT znalostí u vyučujících. Ve vztahu ke vzdělávání samotnému zdůraznili zejména potřebu:
– začít s rozvojem tvůrčích schopností již na předškolní úrovni
– podporovat celoživotní vzdělávání, včetně školení pro učitele
– rozšířit výuku matematiky tvůrčí metodou
– snižovat nerovnosti ve vzdělávání
– podporovat stáže studentů ve firmách
– zatraktivnit studium ICT oborů pro ženy a dívky
Pomoci by mohlo zavedení kariérního řádu pro pedagogy a procesy jako mentoring a koučing. Velký potenciál rozvoje dovedností skrývají také masivní online kurzy, kterých se v ČR příliš nevyužívá. V neposlední řadě je nutná intenzivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Přestože se firmy již nyní podílejí na přípravě studentů, jejich role může ještě výrazně vzrůst například v souvislosti se zaváděním polytechnického vzdělávání.
TISKOVÁ ZPRÁVA: ČR potřebuje strategii rozvoje digitálních dovedností, která se bude skutečně implementovat (PDF)
