19. června 2014, Praha: Hospodářská a finanční krize ukázala silnou propojenost ekonomik EU. Rovněž i proto členské státy prohloubily koordinaci svých hospodářských politik v rámci tzv. evropského semestru. Každoročně, na základě návrhu doporučení ze strany Evropské komise a po potvrzení od Evropské rady, Rada EU schvaluje soubor doporučení pro hospodářskou politiku všech členských zemí. Návrh doporučení pro rok 2014 schválila Evropská komise 2. června a České republice v nich mimo jiné doporučuje udržet i v budoucnu schodek veřejných financí v souladu s tzv. střednědobým cílem (tj. v „bezpečné“ vzdálenosti pod úrovní 3% HDP), zvýšit prorůstové výdaje, provést opatření k posílení fiskálního rámce (včetně zavedení fiskálních pravidel pro místní a regionální samosprávy), zajistit dlouhodobě udržitelný veřejný důchodový systém, snížit vysoké daňové zatížení práce, zvýšit dostupnost cenově přijatelných a kvalitních předškolních zařízení, zlepšit fungování veřejných služeb zaměstnanosti a kvality vzdělávacího systému, zvýšit energetickou účinnost a v neposlední řadě přijmout služební zákon. Tím, jaký potenciál mají doporučení přispět k růstu české ekonomiky, se zabývala debata pořádaná 19. června v Evropském domě v Praze.
Debatu zahájil vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal, který připomněl, že u zrodu celé myšlenky tzv. evropského semestru byla snaha vyhnout se podobným situacím, které vedly k hospodářským problémům po roce 2008. „Členské země EU jsou velice provázané a hospodářská politika jednoho státu má vliv i na ty ostatní, proto je důležité sledovat jejich vývoj,“ upřesnil Michal jeden z hlavních motivů pro posílenou koordinaci v rámci EU. Zároveň uvedl, že doporučení pro ČR by neměla být překvapením, jelikož je Komise v kontaktu s českou administrativou a ostatními zainteresovanými skupinami v průběhu celého roku. Z konkrétních doporučení zdůraznil problematiku vysokého zdanění práce, kde se ČR nachází na předních příčkách v rámci celé EU, přičemž nižší zdanění vykazuje většina zemí našeho regionu (včetně Německa). V oblasti penzí Komise navrhuje rychlejší navyšování zákonem stanoveného věku do důchodu. Toto opatření má potenciál přispět k posílení dlouhodobé udržitelnosti veřejného důchodového systému a zároveň uvedl, že ČR patří v EU mezi země s nejnižším zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu. Pozornost je také nutné věnovat obrovskému rozdílu v zaměstnanosti u žen s dětmi oproti bezdětným ženám, což může souviset s nízkou dostupností částečných úvazků v ČR i s nedostatkem dostupných předškolních zařízení. Doporučení se věnují i oblasti energetické náročnosti, která je v případě České republiky zhruba 2,5krát vyšší než je průměr EU. Dle Marka Svobody, ředitele odboru koordinace růstových politik a hospodářského rozvoje Úřadu vlády České republiky, nemohou samotná doporučení vést ke zlepšení hospodářské situace ČR, ale měla by sloužit spíše jako vodítka pro hospodářské směřování ČR v kontextu Evropské unie. „Vláda by si měla být sama vědoma problémů, na které doporučení poukazují a snažit se je vyřešit,“ zdůraznil Svoboda. Zároveň dodal, že letošní doporučení pro ČR se ve většině shodují se záměry současné vlády a jsou v souladu s Národním programem reforem 2014. Stejně jako Komise vidí vláda jako nezbytné podpořit hospodářský růst a zaměstnanost investicemi s multiplikačním efektem a řešit problémy spojené s kvalitou veřejných institucí, efektivním výběrem daní či korupcí. Svoboda zdůraznil, že řešení vysoké nezaměstnanosti je jednou ze základních podmínek oživení české ekonomiky a je tudíž nutné urychleně modernizovat systém veřejných služeb zaměstnanosti a podpořit zaměstnanost nejvíce rizikových skupin, jako jsou mladí lidé nebo matky s dětmi. Naopak jako problematické vnímá vláda doporučení týkající se dlouhodobé udržitelnosti veřejného důchodového systému. Ačkoliv souhlasí s obecným cílem ve smyslu zajištění dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému, prostředek, který Komise navrhuje k jeho dosažení, tedy zvyšování věku odchodu do důchodu, je dle vlády nepřijatelný.
Makroekonomický pohled na doporučení doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelna, který uvedl, že česká ekonomika má za sebou nejdelší recesi v novodobé historii, což mělo za následek pokles reálných mezd a také spotřeby. Vylepšení strukturální bilance veřejných financí lze vnímat jako pozitivní fakt, na druhou stranu byl zaznamenán výrazný pokles vládních investic, což je potřeba do budoucna změnit. Největší rezervy, co se týče prorůstových opatření, vidí v oblasti vzdělávání. „Vzhledem k otevřenosti ČR je potřeba si uvědomit, že růst bude hlavně záležet na tom, jak dobře připravená bude naše pracovní síla, a to včetně učňovských oborů,“ domnívá se Bureš. Souhlasí také s doporučením Komise, které se týká vysokého zdanění práce, nicméně v této oblasti nevidí rychlý způsob, jak situaci vyřešit. Návrh Komise na přesun zatížení do oblasti ekologických daní by podle něho nebyl schopen kompenzovat výpadky vzniklé snížením zdanění práce. Problematické je i řešení penzijní reformy, kde je potřeba si uvědomit, že zvyšování věku odchodu do důchodu situaci zásadně neřeší, ale pouze přesouvá finanční zátěž do jiné oblasti veřejných výdajů. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar úvodem svého vystoupení uvedl, že je zastáncem fiskální konsolidace, nicméně ta nesmí být na úkor prorůstových opatření. „Je v pořádku držet veřejné finance pod kontrolou, na druhou stranu musí stát efektivně investovat – k růstu není možné se proškrtat,“ je přesvědčen Špicar. Zároveň je potřeba snižovat vedlejší náklady práce, které jsou velkou a často kritizovanou překážkou pro investory, bez kterých bude české HDP těžko růst. Zdaleka nejzásadnější je pro něj ovšem oblast vzdělávání, zejména pak (ne)soulad poptávky a nabídky na trhu práce. ČR je v rámci evropské osmadvacítky jednou z ekonomik nejvíce závislých na průmyslu, ale chybí jí kvalifikovaní experti. Bohužel reforma terciárního vzdělávání trvá příliš dlouho a firmy už často vzaly iniciativu do svých rukou prostřednictvím vlastních vysokých škol. V rámci doporučení se s Komisí shodne také na nutnosti přijetí zákona o státní službě a celkové transformaci státní správy, která je neefektivní a uzavřená. Pokud chce Komise zásadním způsobem přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti celé EU, měla by se podle Špicara mnohem více orientovat na posilování vnitřního trhu, který je podle něj největším, a doposud ne plně využitým, výdobytkem EU.
Doporučení by měla schválit Evropská rada na svém zasedání ve dnech 26. – 27. června a poté v červenci přijmout Rada ECOFIN. Řečníci se závěrem shodli na tom, že by byla škoda, pokud by se z procesu přípravy doporučení stalo pouze „prázdné“ cvičení, které by nemělo vliv na reformy na domácí úrovni.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Doporučení by měla být vodítkem, realizace reforem však závisí na ČR (PDF)
