Česká vláda si v loňském roce stanovila ve své strategii Zpět na vrchol priority pro nastartování růstu a zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Cílem je stát se do roku 2020 jednou z dvaceti nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Čechům ale chybí dobré podnikatelské nápady a chuť riskovat, bez čehož bude těžké konkurovat silným a inovativním ekonomikám. I takový je výstup debaty pořádané u příležitosti Dne Evropy Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů KZPS ČR, CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU a Úřadem vlády ČR. Jsme nedílnou součástí Evropské unie, která se chce v období poznamenaném finanční a hospodářskou krizí zaměřit na podporu růstu a tvorbu nových pracovních míst. K tomuto cíli mají dopomoci priority EU stanovené v rámci Strategie Evropa 2020. „Cesta snižování veřejných rozpočtů a fiskálních opatření však nemůže být východiskem krize, ale musí být doprovázena prorůstovými opatřeními,“ uvedl eurokomisař Štefan Füle. V tom, že není možné spatřovat diskrepance mezi agendou růstu a fiskální odpovědností, se s eurokomisařem shoduje i Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záležitosti. Proto vláda České republiky přijala v posledních měsících řadu strategických materiálů, včetně Proexportní strategie, ve kterých si vytyčila prioritní iniciativy.
Právě v období projednávání budoucího víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2014-2020 je dobré zamyslet se, jak využít „evropské peníze“ s cílem podnítit růst a konkurenceschopnost naší země. Ruku v ruce s přípravou budoucího finančního rámce EU, připravuje Česká republika i novou podobu operačních programů. „V tomto ohledu je potřeba, aby současná „košatá“ struktura operačních fondů byla zeštíhlena,“ citoval člena NERVu, Petra Zahradníka, Daniel Braun,, první náměstek ministra pro místní rozvoj. ČR však bude muset předpokládat, že je na vyšší ekonomické úrovni a že na kohezní politiku obdrží v novém období méně financí. „Nicméně žádný ze současných regionů s HDP do 75 % průměru EU (všechny české regiony kromě Prahy), se nedostane do kategorie tzv. přechodných regionů (HDP více než 75 % a méně než 90 % průměru EU),“ informoval Braun. Nové operační programy by se měly zaměřit na zvýšení konkurenceschopnosti, rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, sociální začleňování a boj s chudobou, a integrovaný rozvoj území. „Překážkou naší konkurenceschopnosti je také nedostatečná schopnost přenosu znalostí na trh, tj. nedostatek aplikovaného výzkumu“, uvedl Jan Hrušák, vrchní ředitel Sekce vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Z tohoto důvodu se budeme v novém programovacím období orientovat také na propojení podnikatelské, vědecké a výzkumné sféry“, dodal. Další z prioritních oblastí bude zlepšení přístupu inovativních a začínajících firem ke kapitálu. Vznikající projekt Ministerstva průmyslu a obchodu ČR tzv. „seed fond“ podpoří právě tuto skupinu firem, a zároveň zvýší efektivitu vložených peněz. „V objemu rizikového kapitálu, který proudí do začínajících firem, je totiž ČR ze sedmadvaceti zemí Evropské unie bohužel na 26. místě“, upozornil Petr Očko, vrchní ředitel Sekce fondů EU z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Právě přístup k financím je pro podnikatele klíčový. V novém období bude tedy nezbytné vydat se cestou finančních nástrojů, jako je vlastní kapitál, úvěrové záruky, rizikový kapitál a další. „Fondy EU totiž nejsou peněžní průtokové ohřívače,“ uvedl s nadsázkou Petr Zahradník z České spořitelny a člen NERV. „Proto budoucí fondy musí být efektivnější, udržitelnější a prospěšnější,“ upozornil Zahradník.
Na podporu inovací, ale také na přístup firem k financím, se zaměří i evropský program Horizont 2020, jež by měl být v novém finančním období jednodušší. Žadatele nebude zatěžovat komplexní administrativou a především bude přístupnější pro MSP. „Je však potřeba, aby se mobilizovalo více prostředků soukromého sektoru ve spojení s veřejným,“ uvedl Rudolf Strohmeier z Generálního ředitelství pro výzkum a vývoj Evropské komise.
Zástupci podnikatelské sféry, Jan Wiesner, předseda KZPS ČR, Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, se bojí, aby sliby politiků a prioritní akce, které jsou stanovené v Národní strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, nezůstaly jen na papíře. Od Evropské unie a české vlády požadují nastolení kvalitních podmínek podnikání a zastavení zadlužování. „Ať se vlády konečně začnou chovat jako podniky,“ zdůraznil Kužel. Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, fondy EU pro mnohé velké firmy způsobují více škody než užitku. Současná komplikovaná struktura je živnou půdou pro korupci a v lidech tak negativní zkušenost z čerpání fondů EU vytváří i negativní postoj k Unii samotné. Za to si však podle Špicara můžeme sami. „Proto je potřeba v budoucím období vytvořit maximálně čtyři až pět operačních programů,“ dodal. Konkurenceschopnost je ale především o lidech – jejich chuti pracovat a podstoupit riziko. „A takové kvality bohužel Čechům chybí,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR. Nové programy by měly rovněž podpořit technické vzdělávání, které v současné době na trhu práce chybí, a tudíž se podnikatelům nedostává kvalifikované síly. Právě orientace na technické vzdělávání je pro tyto budoucí cíle klíčová.
Debatu pořádaly dne 9. května 2012 Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů KZPS ČR, CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU a Úřadem vlády ČR při příležitosti Dne Evropy.
Partneři debaty: Úřad vlády ČR a Vysoká škola finanční a správní
Mediální partneři debaty: Prague Leaders Magazine a Euractiv.cz
Prezentace
