V Evropském domě diskutovali zástupci státní správy, Parlamentu ČR, podnikatelů a zástupci akademické obce o evropské společné obchodní politice. Shodli se na potřebě synergie exportních politik na národní i mezinárodní úrovni a na významu zapojení podnikatelů a jejich organizací do jednání o těchto politikách a jejich nástrojích. Neradi také museli konstatovat, že Evropa nepatří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa a v některých jednáních, třeba o ochraně práv duševního vlastnictví v Číně, prostě nemá Evropský hlas dostatečnou váhu. EU by se tedy měla zaměřit na strukturální změny, otevřenost trhů a podporovat obory s přidanou hodnotou.
Jeden z klíčových prvků strategie EU 2020 je sdělení „Obchod, růst a celosvětové záležitosti, obchodní politika“ z listopadu 2010, které se zabývá prohlubováním strategických partnerství s hlavními světovými ekonomikami, podporou mezinárodní aktivity evropských firem a odstraňováním obchodních překážek a protekcionismu. Na základě této iniciativy jsou diskutovány témata jako zabezpečení rovného přístupu k veřejným zakázkám, usnadnění přístupu na trhy třetích zemí, motivace podnikatelů k účasti na vyjednávání FTA, apod.
Debatu zahájil Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR a zasadil probíhající jednání o jednotlivých nástrojích obchodní politiky do širšího kontextu vývoje evropské integrace. Anna Teličková, ředitelka odboru mnohostranné a společné politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zdůraznila potřebu synergicky provázat společnou obchodní politiku s národní exportní strategií. Dopad všech opatření na mezinárodní úrovni totiž pociťují přímo české firmy. Ředitelka Teličková také zmínila význam dojednaných dohod o volném obchodu, zejména pak čerstvě uplatňovaná dohoda s Koreou, která přispívá k růstu evropského HDP 0,08%, nebo nově otevřená jednání s některými zeměmi projektu Východního partnerství (Ukrajina, Moldávie a Gruzie). Předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR senátor Luděk Sefzig zmínil význam obchodu pro rozvoj ekonomiky – sebelepší služba nebo produkt jsou bezcenné, pokud se je nepodaří prodat. Z pohledu českých firem vnímá předseda Sefzig za nejproblémovější koordinaci obchodní diplomacie a posílení cílené podpory ČEB a EGAP zejména pro malé a střední firmy. Zástupkyně generálního ředitele a ředitelka vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová představila možnost členských firem a svazů ovlivňovat českou exportní politiku a prostřednictvím organizace BUSINESSEUROPE i evropskou obchodní politiku. České firmy nejvíce zajímají podmínky vstupu na třetí trhy a v poslední době zažívá stále více z nich problémy při podnikání v Číně v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Zahraniční host, ředitel renomovaného think-tanku ECIPE (Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomiku) Hosuk Lee Makiyama, se díval na Evropu kriticky. Naše ekonomiky zdaleka nepatří k nejkonkurenceschopnějším ve světě a během krátké doby bude 30% světového ekonomického růstu pocházet z Číny. Pokud tedy chceme udržet krok se zbytkem světa, je nutné vzdát se myšlenky prvenství a zaměřit se na strukturální změny a přidanou hodnotu naší produkce.
V rámci diskuse zazněly otázky k veřejným zakázkám, duševnímu vlastnictví a reciprocitě v bilaterálních jednáních. Rovný přístup k veřejným zakázkám neexistuje podle řečníků ani v Evropě, jak bychom ho mohli čekat od partnerů jako je Kanada, USA, Japonsko nebo Čína? Reciprocita je dobrý princip, ale ve většině oblastí není použitelný. Musíme se tedy smířit s tím, že s ochranou duševního vlastnictví třeba vůči Číně toho moc nezmůžeme – v Číně je kopírování patentů dokonce státem podporované a Evropa nemá jakoukoli moc to změnit. V rámci debaty byla také přestavena studie CzechTrade a CEBRE o příležitostech českých exportérů na třetích trzích.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Evropa může v obchodě uspět díky otevřenosti trhů
