Praha, 30. října 2012: Rok po uzavření obchodní dohody Evropské unie s Korejskou republikou vykazují statistiky, že se celkový obrat obchodu se zbožím mezi ČR a Jižní Koreou zvýšil, přičemž vzrostl jak vývoz českého zboží, tak dovozy zboží korejského. Přestože jsou souhrnné statistiky pozitivní, je potřeba s těmito údaji zacházet opatrně, a to hned z několika důvodů. Za prvé, hodnotit celkový přínos rok po implementaci je předčasné, neboť kvalitní studie dopadu na reálnou ekonomiku a jednotlivé sektory obou partnerů bude proveditelná s odstupem pěti až deseti let, mimo jiné proto, že řada regulatorních opatření doposud nebyla aplikována. Za druhé, vliv finanční a ekonomické krize způsobil značnou fluktuaci vývoje ekonomických ukazatelů včetně poklesu domácí poptávky. EU v této chvíli stojí na křižovatce, zda uzavřít dohodu s dalším neméně významným obchodním partnerem z Asie – Japonskem. Zda bude obchodní dohoda s Japonskem přínosem pro evropskou ekonomiku či naopak zkázou pro některá její tradiční odvětví, bylo předmětem debaty v Evropském domě dne 30. října 2012.
Do roku 2015 by mělo být 90 % světového růstu generováno mimo evropský trh. Evropská unie si je vědoma potenciálu růstu na zahraničních trzích, především pak v Jižní a Východní Asii. Z tohoto důvodu uzavřela v červnu 2011 obchodní dohodu s Jižní Koreou s cílem uvolnit obchod se zbožím, službami, investicemi a duševním vlastnictvím a zároveň harmonizovat regulatorní předpisy v oblasti veřejných zakázek a cel (téměř 98,7 %). „Rok po implementaci obchodní dohody EU-Jižní Korea lze dle dostupných dat vnímat její přínos jako pozitivní pro obě strany, přičemž obchodní deficit EU s Koreou se snížil. Přínosu v podobě jednoho procenta HDP EU očekávaného od uzavření ambiciózní dohody s Japonskem může být dosaženo pouze za předpokladu, že budeme během vyjednávání dohody usilovat o postupné snížení řady netarifních bariér na straně Japonska“, uvedl na debatě Antonio Parenti z Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod.
„Obrat obchodu se zbožím mezi ČR a Koreou se dle českých statistik za 1 rok implementace dohody ve srovnání s tzv. referenčním obdobím zvýšil o 89 %. Růst exportu z ČR do Koreje vzrostl o 76 %, naopak dovozy z Koreje stouply o 91 %,“ informovala Anna Teličková, ředitelka Odboru mnohostranné a společné obchodní politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V dovozu podstatnou část reprezentovaly komponenty automobilů, což souvisí s korejskými investicemi v tomto sektoru v ČR. Naopak z dohody nejvíce vytěžil domácí zpracovatelský průmysl. Dle jejích slov nenastalo v žádném sektoru ekonomiky nic dramatického, protože i významné dovozy přispěly k zvýšení exportní výkonnosti české ekonomiky. Přesto je potřeba se závěry zacházet opatrně, neboť kvalitní analýzy bude možné provádět až s odstupem několika let. Vyjednávání obchodní dohody EU s Japonskem považuje ministerstvo za významný proexportní nástroj, je si však vědomo její citlivosti pro domácí automobilový průmysl. Proto bude během vyjednávání dbát na to, aby obavy tohoto sektoru byly v dohodě s Japonskem ošetřeny. Potřebu „věnovat pozornost citlivým bodům tak, aby nedošlo k poškození některého z evropských odvětví“, sdílí i Jan Zahradil, člen Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu a zpravodaj pro vyjednávání obchodní dohody EU-Vietnam. Zároveň ale dodal, že „Parlament bude primárně dohlížet na to, aby se dohoda zaměřila na přínosy v celé šíři a ne jen prizmatem jednoho průmyslového odvětví“.
Podobně to vidí i Blanka Jakubcová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) za podmínky, že Japonsko skutečně přistoupí k reálnému snížení netarifních obchodních bariér, které zbytečně komplikují a prodražují české vývozy do Japonska, a že dohoda dostatečně ochrání zahraniční investice. „Český průmysl nepotřebuje politická gesta, ale faktické odstranění netarifních bariér na straně Japonska,“ zdůraznila. Obavy, že se může spíše jednat o politická gesta než činy, sdílí především zástupci automobilového průmyslu. „Připravovaná dohoda s Japonskem jednostranně zvýhodňuje japonské výrobce, stejně jako je tomu i u dohody s Koreou, a neexistuje dostatečná záruka, že Japonsko své netarifní překážky skutečně odstraní,“ zdůraznil Lukáš Folbrecht ze společnosti ŠKODA AUTO a.s. „Domníváme se, že japonský trh zůstane i nadále uzavřený kvůli množství netarifních bariér, o to těžší bude proniknout na 4% trh, který v Japonsku patří automobilům zahraničních značek,“ dodal. Zároveň informoval, že dle nezávislé dopadové studie Deloitte (Belgie, 2012), kterou si nechala zpracovat Evropská asociace výrobců automobilů ACEA, by uzavření dohody ekonomicky znevýhodnilo automobilové výrobce v EU ve prospěch japonské strany a mohlo by znamenat ztrátu až 70 tisíc pracovních míst v automobilovém průmyslu EU. Jistá opatrnost panuje i na straně chemického průmyslu, přestože ten celkově v EU z dohody EU-Korea v uplynulém roce profitoval. „Obchodní bilance chemického průmyslu EU je sice rok po uzavření dohody s Koreou stále pozitivní, ale zaznamenala pokles o 9 %. České vývozy sice rostou, ale dovozy více, takže se vzájemná obchodní bilance zhoršuje, a to se z pohledu chemického průmyslu ČR nejedná o významné teritorium. V případě dohody s Japonskem očekáváme stejný trend,“ uvedl Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR. Dodal, že zásadní je, aby odbourávání bariér probíhalo na obou stranách a nebylo jen jednostrannou záležitostí. Pak může dohoda přinést prospěch všem.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Jižní Korea a Japonsko nám musí otevírat dveře za stejných podmínek
