30. 1. 2009

K vypořádání se s krizí by České předsednictví mělo propojit opatření

Tiskové zprávy

České předsednictví prosazuje „Evropu bez bariér“ a plánuje se zaměřit na přetrvávající bariéry na vnitřním trhu. Takové priority zaměstnavatelé a podnikatelé vždy vítají. Ale do jaké míry jsou bariéry na vnitřním trhu v době ekonomické krize pro firmy stále tolik palčivé téma? Účastníci debaty o prioritách českého předsednictví a vnitřním trhu se shodli, že dobře fungující trh, zapojení všech zúčastněných partnerů, simulaci nabídky a zlepšení regulatorního rámce vnitřního a celosvětového trhu jsou hlavními nástroji, jak se s krizí vypořádat.

Zástupci podnikatelského sektoru, poslanci Evropského parlamentu, členové Hospodářského a sociálního výboru a zástupci předsednictví se sekali v Českém centru 28. ledna 2009, aby společně diskutovali své názory na roli českého předsednictví v budoucím ekonomickém vývoji v EU. Dobře fungující vnitřní trh je velmi vysoko v agendě českého předsednictví. Existuje řada opatření, která mohou být přijata na evropské úrovni: legislativní opatření (např. v třetí liberalizační balíček, telekomunikační balíček, statut evropské soukromé společnosti, směrnice o spotřebitelském právu), nelegislativní opatření (např. klíčová sdělení Rady pro konkurenceschopnost) a neformální opatření v podobě diskusí a setkání (např. konference o budoucnosti služeb). „České předsednictví se chce ujistit, že se Komise bude při navrhování legislativních opatření maximálně snažit o kvalitní hodnocení dopadů na malé a střední podniky a fungování vnitřního trhu,“ řekl Jaroslav Zajíček, vedoucí sekce pro vnitřní trh Stálého zastoupení ČR při EU. Ještě kritičtější otázku předložil Joost van Ierse, zpravodaj stanoviska EHSV o dopadu legislativních překážek v jednotlivých členských státech na konkurenceschopnost EU: „Přes veškerou snahu je vnitřní trh neúplný a je stále nutné pracovat na jeho zlepšení! Nizozemští zaměstnavatelé mají pravdu, když svou brožuru o vnitřním trhu v roce 2008 pojmenovali „Kdy opravdu nastane rok 1993?“(název se vztahuje se k formálnímu vzniku vnitřního trhu v roce 1993.).


Za podnikatele přijal pozvání Eoin O’MALLEY z BUSINESSEUROPE, který zdůraznil, že řešení současné ekonomické recese spočívá: „… ve velkém důrazu na otevřené tržní hospodářství, v boji proti protekcionismu pomocí multi- a bilaterálních nástrojů a lepší regulace.“ Ben BUTTERS z EUROCHAMBRES připomenul jejich průzkum, provedený v roce 2004, kdy 60% podnikatelů z EU+10 mělo vysoká očekávání od rozšíření. Zmínil zajímavé srovnání, které umožní právě ukončený průzkum, jehož výsledky budou zveřejněny v únoru. „Podniky mají pozitivní očekávání ze směrnic o službách, která má být implementována do prosince 2009. Nyní je na členských státech, aby zajistily, zda tato očekávání budou splněna,“ dodal BUTTERS. Bez ohledu na vývoj právní úpravy vnitřního trhu, je zde i řada nelegislativních překážek pro volný pohyb. Luc HENDRICKX z UEAMPE zmínil velmi konkrétní příklad: „Pokud je přes-hraniční poskytování některých služeb podmíněno povinným pojištěním, pojišťovny tak získají pravomoc ke kontrole pohybu služeb ve formě rozhodování o pojištění či nepojištění společnosti.“ Dále zdůraznil, že organizace MSP jsou často proti pozitivní diskriminaci malých a středních podniků (např. formou osvobození z působnosti 4. směrnice o účetnictví), pokud tyto výjimky mohou způsobit větší riziko a nebezpečí pro podnikatelskou sféru.


Diskusi pořádalo CEBRE ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU dne 28. ledna 2009 v Českém centru Českého domu v Bruselu. 


TISKOVÁ ZPRÁVA: K vypořádání se s krizí by České předsednictví mělo propojit opatření (PDF)