2. 7. 2013

Klíč ke konkurenceschopnosti: levná energie, technické vzdělání a aplikovaný výzkum

Tiskové zprávy

24. června 2013: Vysoké ceny energií, upadající technické vzdělání, striktní vízová pravidla pro zahraniční pracovníky a nedostatečný důraz na aplikovaný výzkum jsou brzdou konkurenceschopnosti české ekonomiky. Shodli se na červnovém diskusním setkání zakladatelé CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU s českými členy Evropského parlamentu.

 

Řadu bolestivých témat je sice nutné řešit především na národní úrovni, některá lze ale podpořit i z úrovně EU, ať již s pomocí politik či finančních zdrojů. Mezi taková témata patří podle Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, cena energií, obchodní dohody EU, průmyslová politika či regionální podpora. „Z tohoto důvodu musí Češi jednotně prosazovat české ekonomické zájmy v EU, k čemuž pomáhá vzájemná pravidelná komunikace členů Evropského parlamentu se zástupci podnikatelů“, poznamenal k setkání Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu. Sami poslanci mají však omezenou možnost legislativní návrhy EU výrazněji měnit. Jak připomněl Evžen Tošenovský, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu, pozměňovací návrhy jsou už jen kosmetickou změnou na finální podobě nové legislativy. Jako jedno z důležitých témat současné doby označil budoucnost inovací a dopad excelentního výzkumu na český průmysl. Svou roli sehraje i bitva s drahou energií a hledání alternativních řešení k používaným zdrojům energie. Účastníci setkání se shodli na odmítnutí zásahu do aukčního systému pro obchodování s emisními povolenkami, včetně stahování povolenek, které by ještě zvýšilo cenu energie.

 

Jan Zahradil, člen Výboru pro mezinárodní obchod EP, poukázal na význam vyjednávaných obchodních dohod mezi EU a globálními obchodními partnery jako například EU-USA či EU-Japonsko. V poslední době lze vypozorovat trend soutěžení na obou stranách Atlantiku při uzavírání dohod s řadou obchodních partnerů a zajištění tak pokrytí nových trhů. Podle Zahradila bude tento trend pokračovat i přes započaté vyjednávání mezi EU a USA, které vnímá jako běh na dlouhou trať. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro konkurenceschopnost a inovace Radek Špicar k tomu dodal, že je samozřejmě potřeba posuzovat celkový efekt jednotlivých dohod na ekonomiku, ovšem nelze podceňovat případný záporný dopad na klíčová odvětví ekonomiky. V tomto ohledu zmínil aktuální vyjednávání dohody s Japonskem a její případný negativní dopad na evropský automobilový průmysl. Zároveň upozornil, že výroky vládních činitelů směrem k vývozním destinacím musí být opatrné, aby nevytvářely překážky exportním snahám našich firem.

 

Pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR je podle Ivana Voleše, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR, potřeba klást větší důraz na aplikovaný výzkum, který dokáže přenést výsledky výzkumu a vývoje na trh. Nepoměr mezi financováním základního a aplikovaného výzkumu je podle něho nyní propastný. Dále europoslance upozornil na kritické návrhy, které jsou nyní v Evropském parlamentu projednávány, jako směrnice o vysílání pracovníků či rozvojová politika EU. Na další důležitou oblast legislativy, týkající se dopravní infrastruktury, poukázal člen Výboru pro dopravu a turismus Jaromír Kohlíček. Jak uvedl, v tomto výboru se v současné době projednává zhruba 40 zpráv týkajících se různých aspektů dopravy, nicméně jednotné stanovisko ze strany českého odvětví dopravy není téměř k žádné z nich. Přitom témata jsou to pro ČR důležitá, ať už se jedná o Nástroj pro propojení Evropy nebo čtvrtý železniční balíček.

 

Účastníci debaty se shodli také v tom, že základem konkurenceschopnosti EU, ale i České republiky, je kvalitní systém vzdělávání. Jak uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner, naprosto zásadním předpokladem budoucího růstu je podpora technického vzdělávání, které je nyní na ústupu. Ať už to bude formou duálního vzdělávání prosazovaným SP ČR, nebo formou kooperativního modelu navrhovaným HK ČR, potřebuje česká ekonomika nutně reformu školství, která by tento negativní trend zvrátila.