27. března 2014, Praha: Od prvního července vstoupí v platnost pokyny k regionální podpoře a revidovaná nařízení Komise č. 1998/2006 a č. 800/2008. Nové změny přichází v rámci modernizace pravidel veřejné podpory, která rovněž zahrnuje přesnější výklad pojmu veřejná podpora a úpravu procedurálních nařízení s cílem urychlit rozhodování Komise. Sdělení Modernizace státní podpory v EU přijaté Komisí 8. května 2012, jež zahájilo proces revize, se týká pokynů k regionální státní podpoře, pokynů ke státní podpoře pro výzkum, vývoj a inovace, ochranu životního prostředí, investic rizikového kapitálu a zavádění širokopásmových sítí. Jaké další změny modernizace pravidel veřejné podpory přinese a jaké budou dopady na české subjekty, bylo předmětem debaty pořádané 27. března 2014 v Evropském domě v Praze.
Diskusi zahájil Jan Michal, vedoucí Zastoupení EK v ČR, který konstatoval, že cílem modernizace je zjednodušit stávající pravidla a podpořit hospodářský růst v EU. Zástupci Evropské komise, konkrétně Generálního ředitelství pro Hospodářskou soutěž uvedli, že hlavními cíly modernizace pravidel veřejné podpory je zjednodušení pravidel, lepší cílení podpory a minimální narušení jednotného vnitřního trhu EU. V rámci tzv. blokových výjimek (GBER) a při splnění určitých pravidel nemusí členský stát oznamovat státní podporu a čekat na vyjádření Komise. GBER momentálně prochází revizí, přičemž nový návrh se snaží zrychlit proces zhodnocení toho, zda je navrhovaná státní podpora v souladu se smlouvami EU. Revize se zároveň snaží rozšířit rozsah užití a zvýšit limity pro notifikaci pomoci. Členské státy by přitom v celém procesu měly hrát významnější roli. Další důležitou změnou je také to, že zhodnocení oprávněnosti státní podpory nebude probíhat před samotným udělením podpory, ale až po něm. V návrhu GBER stojí, že Komise bude sledovat udělenou podporu a hodnotit efekty větších programů. Procedurální zjednodušení GBER by mohlo znamenat, že až 90% případů státní podpory by spadalo pod GBER a pouze ty největší případy by musely být hodnoceny Komisí ex ante. Nová pravidla by měla vstoupit v platnost 1. července 2014.
Zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž také dodali, že dojde ke značnému rozšíření uplatnění GBER. Blokové výjimky by se tak měly nově týkat například výstavby telekomunikačních sítí, sportovní a kulturní infrastruktury či náhrady škod způsobených některými přírodními pohromami. Členské státy budou mít možnost udělit veřejnou podporu bez předchozího oznámení Evropské komisi. Současně ale budou zodpovídat za soulad udělené podpory s novými pravidly. Kromě toho budou i nadále platit pravidla pro veřejnou podporu de minimis, která se týkají podpory do výše 200 000 EUR pro jeden podnik během tří let. Pro lepší komunikaci, výměnu informací a celkově lepší spolupráci mezi Komisí a Českou republikou byl ustanoven nový národní koordinátor z GŘ pro hospodářskou soutěž Josef Schwarz.
Hynek Brom, první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uvedl, že změnou pravidel v rámci veřejné podpory nedojde k žádným zásadním systémovým změnám v rámci pravomocí a působnosti orgánů Komise a členských států. Upravená pravidla spíše posilují monitorovací a koordinační roli členských států v případě jejich aplikace. „Cílem celé modernizace je větší míra angažovanosti Komise na kontrole výdajů veřejných rozpočtů, které budou do budoucna stále více svázány s povinností zkoumat naplnění podmínek pravidel platných pro veřejnou podporu,“ zdůraznil Brom. Smysl vidí i v kontrole, zda poskytnutá podpora naplnila svůj předpokládaný účel, protože tak poskytovatel získává zpětnou vazbu. Dodal ovšem, že takovéto opatření vede ke zvýšení nákladů na jednotlivé projeky a stále existují nejasnosti v postupu v případě nesplnění části předpokládáných cílů u projektů, kde výsledek není možné přesně odhadnout. V rámci nového nařízení k blokovým výjimkám se dle Broma projevuje kontrolní role Komise ve vazbě na veřejné rozpočty. Nařízení nově rozšiřuje svoji působnost i do oblastí, kde nebylo možné blokovou výjimku použít, ovšem zavádí i systém stanovených limitů a omezení pro určité velké programy podpory, které budou muset projít procesem schválení daného programu ze strany Komise a nebudou moci využít zjednodušené procedury.
Důležité změny zaznamenala v rámci modernizace veřejné podpory také procesní pravidla, jejichž nové aspekty představil Ondřej Dostal ze Stálého zastoupení ČR při EU. Ten uvedl, že Komise se snaží bojovat zejména s velkým náporem stížností na porušení pravidel veřejné podpory. „Komise je jimi doslova zavalena, výjimkou nejsou ani dlouhodobé případy, které už nikdo nemá ani zájem řešit,“ uvedl Dostal. Proto Komise zavedla některá opatření, která by této situaci měla zabránit. Jedním z nich je například nový formulář pro stížnosti, který v případě chybějících údajů může být v rámci jednoho měsíce doplněn, v opačném případě je stížnost stažena a nezůstává „ležet“ na Komisi. Cílem Komise je také zlepšit spolupráci se soudy v členských státech, přičemž platí, že členské státy mohou Komisi požádat o konzultace a naopak Komise může soudům překládat stanoviska z vlastní iniciativy, která mají ovšem pouze nezávazný charakter. Spolupráce mezi Komisí a členskými zeměmi bude probíhat i v tom smyslu, že Komise bude moci požádat státy o poskytnutí informací o místním trhu, pokud bude mít podezření, že dochází k plošnému porušování pravidel. Dostal shrnul, že nejdůležitější bude implementační fáze, která teprve ukáže, zda nová pravidla skutečně povedou k cílům, které si Komise stanovila.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Nová pravidla veřejné podpory rozšiřují oblast blokových výjimek, Komise chce více spoléhat na členské státy (PDF)
