9. září 2013, Praha: EU má do roku 2020 jasně stanovený rámec pro směřování své energetické politiky i politiky v oblasti klimatu. Tento rámec zahrnuje různé cíle, jako je snižování emisí skleníkových plynů, zajištění dodávek energie a podpora růstu, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst díky vyspělým technologiím. Ačkoli EU zatím úspěšně – až na menší výjimky – pokračuje v plnění těchto cílů, je nyní potřeba zvážit zavedení nových cílů do roku 2030. Evropská komise letos přijala Zelenou knihu Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030, jež na základě předchozích zkušeností usiluje o vytvoření nových závazků, které by zajistily dosažení dlouhodobějších cílů EU v ochraně klimatu. Zelená kniha obsahuje řadu otázek. Ty základní, které byly předmětem debaty v Evropském domě 9. září, se týkají především druhu, povahy, úrovně cílů, jejich vzájemného propojení a právní závaznosti.
Marten Westrup z Generálního ředitelství pro Energetiku Evropské komise ve své prezentaci zdůraznil nutnost konzultovat legislativní návrh týkající se rámce do roku 2030 se zájmovými skupinami ještě před jeho představením Komisí. „Velkou výzvou bude definovat rámec do roku 2030 tak, aby byl zajištěn pokrok směrem k větší konkurenceschopnosti, udržitelnému životnímu prostředí a aby byla zároveň zajištěna energetická bezpečnost v oblasti dodávek v EU“, uvedl Westrup. Očekává se, že Komise předloží návrh rámce 2030 do konce tohoto roku. O návrhu pak budou dále diskutovat hlavy států a předsedové vlád členských zemí EU na summitu Evropské rady, který se uskuteční v březnu 2014.
V rámci plnění Strategie Evropa 2020 budou pravděpodobně realizovány cíle pro snížení skleníkových plynů o 20 % a navýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 %. Cíl týkající se snížení energetické spotřeby o 20 % se naplnit zřejmě nepodaří. Podle Pavla Zámyslického, ředitele odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí České republiky, se ČR do roku 2020 podaří naplnit cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů energie na 13 %. Dle stanoviska ČR by měl být pro budoucí rámec klimaticko-energetické politiky EU stěžejní jeden cíl usilující o snížení skleníkových plynů. „Rovněž je bezpochyby nutné provést reformu Evropského systému obchodování s emisními povolenkami“, dodal Zámyslický. Poukázal také na finanční náročnost podpory obnovitelných zdrojů energie, která Českou republiku stojí více jak 40 mld. CZK ročně. Budoucnost vidí spíše v podpoře vědy a výzkumu a lepší koordinaci energetické a klimatické politiky v rámci Unie.
Rámec 2030 ovlivní celá řada aspektů od interní debaty o cílech, situace na trhu s elektřinou až po další legislativu týkající se klimatu a energie a mezinárodní dohody. Josef Zbořil, čestný člen Svazu průmyslu a dopravy České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, se domnívá, že cíle do roku 2030 musí být ty „nejvyšší dosažitelné“. „Cíle musí být koherentní a reflektovat společenskou, ekonomickou a fyzikální realitu“, uvedl Zbořil. „Musíme si uvědomit, že stejně důležité, ne-li ještě důležitější, jsou nástroje a procesy k dosažení cílů“, zdůraznil. Pokud má být systém účinný a efektivní, pak je potřeba stanovit pouze jeden cíl, a to na indikativní úrovni. „Stanovení indikativního cíle na státní úrovni už by vyžadovalo odpovědnou celonárodní diskusi, a jeho naplnění by představoval souhrn odvětvových cílů“, doplnil Zbořil.
Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Česká republika, je zastáncem stanovení ambiciózních cílů. „Pokud chceme probíhající změnu klimatu udržet ve snesitelných mezích 2 stupňů Celsia, musíme začít se snižováním emisí bezodkladně“, uvedl Rovenský. Greenpeace proto prosazuje schválení nového závazného balíčku evropské klimaticko-energetické legislativy se třemi cíli k roku 2030, a to sice snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, vyrábět alespoň 45 % energie z čistých obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou účinnost a úspory v rozsahu 40 % spotřeby primárních zdrojů energie v roce 2005. „S ohledem na pozici ČR, která drží šesté místo v žebříčku rozvinutých zemí s nejvyššími emisemi, bychom měli přebrat globální odpovědnost“, domnívá se Rovenský.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Nový rámec pro klima a energetiku: Cíle musí být splnitelné (PDF)
