Orgány veřejné správy platí v Evropě podnikatelům průměrně 67 dní po splatnosti faktur. V období hospodářské krize se tato situace dokonce zhoršuje. O tom, jak bojovat proti opožděným platbám, diskutovali včera zástupci podnikatelů a národní a evropští úředníci s členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu a zároveň zpravodajkou návrhu revize směrnici o opožděných platbách Barbarou Weiler z Německa. Podnikatelé zdůraznili potřebu co nejrychlejšího přijetí co nejkvalitnější směrnice, uvítali přísnější podmínky pro veřejnou správu a uvažovali nad tím, zda by do návrhu měly být zahrnuty i obchodní vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli.
V návrhu Evropské komise z letošního dubna pro boj proti opožděným platbám v obchodních vztazích mezi podnikateli, ale také podnikateli a veřejnou správou (revize směrnice 2000/35/EC), je obsažena kompenzace nákladů vymáhání opožděné platby, sazba úroku v případě nesplaceného závazku ve stanovené zákonné lhůtě (30dní) či dle data uvedeném ve smlouvě a penále ve výši 5% paušální sazby z dlužné částky pro veřejnou správu v případě opožděné platby. Celkový objem opožděných plateb veřejného sektoru v Evropě činí téměř 80% evropského HDP. Jiří Plecitý, člen kabinetu místopředsedy Evropské komise Güntera Verheugena, vysvětlit principy návrhu a řekl: “Opožděné platby jsou v každém případě špatné, ale opožděná platba ze strany veřejné správy je luxusem, který si nemůžeme dovolit zejména v době krize, kdy mají podnikatelé potíže s financováním svých aktivit.“
Europoslankyně Barbara Weiler uvedla, že na přípravě své zprávy bude spolupracovat se všemi zainteresovanými skupinami. “Evropský parlament je připraven jednat, a je si vědom, že finanční sankce nejsou vždy tím nejefektivnějším nástrojem pro zajištění včasných plateb. Rozdílný přístup k veřejné správě a podnikatelům navržený Komisí není dostatečně ospravedlněn,” uvedla Weiler.
Evropští podnikatelé navrženou revizi směrnice o opožděných platbách velmi vítají, přesto k ní mají několik výhrad, jako např. možnost členského státu vymanit se ze zvláštních důvodů ze zákonné třicetidenní lhůty. “Malé a střední podniky často nemají smluvní svobodu v obchodních vztazích s ostatními podnikateli, zejména s velkými společnostmi, proto potřebujeme stanovit maximální dobu splatnosti pro všechny (pozn. pro podnikatele a veřejnou správu) a automatické povinné úroky bez nutnosti jejich smluvního sjednání,“ říká Luc Hendrickx, ředitel pro podnikání z Evropské asociace malých a středních podniků a řemeslníků UEAPME. Současně požaduje zahrnout do návrhu i spotřebitele. V některých zemích, například v Itálii, jsou opožděné platby v transakcích mezi podnikateli a spotřebiteli mnohem delší (30 dní) než mezi podnikateli (21 dní). Erik Sonntag, poradce pro podnikání a MSP z BUSINESSEUROPE porovnal celkový objem Evropského plánu na obnovu hospodářství (200mld. euro) k částce, kterou dluží veřejný sektor podnikatelům (180mld euro) a zamýšlel se nad tím, zda by splacení dlužné částky nebylo jedním z nejsnadnějších nástrojů jak bojovat s hospodářskou krizí. “Zákonná opatření a další sankce bez motivačních prvků nestačí k tomu, aby podnikatelé obdrželi platby včas. Sankce zpravidla nevyužívají z obavy, že by ztratili dodavatele či zákazníka. “Černé a bílé listiny“ by tudíž mohly být dodatečným nástrojem pro akceleraci opožděných plateb“, řekl Sonntag.
Návrhem se v současné chvíli zabývají také členské státy v pracovních výborech Rady EU. Lucie Šestáková, vedoucí odboru pro vnitřní trh na Stálém zastoupení ČR při EU měla nelehký úkol prezentovat pozici členského státu. “Česká vláda návrh obecně podporuje a je si zejména vědoma jeho potřeby v období krize, přesto je nutné se dále pečlivěji zabývat navrženými kritérii pro veřejný sektor, aby nezpůsobily ještě větší škodu a řetězovou reakci například u škol a nemocnic“, řekla Šestáková.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Platit včas by mělo být normou! (PDF)
