Čeští podnikatelé hodnotí vstup do EU pozitivně – cení si zejména výhod vnitřního trhu, snazšího přístupu na zahraniční trhy a větší makroekonomické stability. K finanční stabilitě jim chybí přijetí eura, shodli se účastníci na debatě CEBRE o rozšíření v roce 2004 a jeho vlivu na vnitřní trh, potažmo české a evropské podnikatele. Pozitivního hodnocení se dočkal i výrok premiéra Topolánka, že pět let po rozšíření není možné rozdělovat Evropu na „staré“ a „nové“ členské státy – každý má být hodnocen podle objektivních kritérií.
V úvodu debaty zhodnotil Jan HEBNAR, ředitel odboru vnitřního trhu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, průběh konference Českého předsednictví k dopadům rozšíření EU v roce 2004, která se konala v pražském kongresovém centru v den debaty. Zmínil zajímavý protiklad – původem evropské ekonomické integrace byla snaha kontrolovat obchod se strategickými surovinami (uhlí a ocel), která se později vyvinula ve vnitřní trh a svobodu obchodu se zbožím a službami. Podle studie OECD na rozšíření nejvíce vydělala Česká republika a Slovensko, novým členským státům přineslo rozšíření nárůst ročního HDP o 1,75%, starým pak o 0,5%. Podle názoru ČR je nutné odemknout 5 „zámků“ bránících plnému potenciálu vnitřního trhu: přestat rozdělovat Evropu na staré a nové členské státy, posílit úpravu práv duševního vlastnictví (včetně patentu Společenství), pracovat na propojení síťových odvětví, liberalizovat služby a soustředit se na definici společné vize Evropy.
České malé a střední podniky hodnotí rozšíření velice pozitivně, zejména pak snazší přístup na zahraniční trhy. Mezi negativa podle nich patří nejednotnost mezi členskými státy, horší pozice nových členů a zejména pak váhavost české vlády ke zveřejnění termínu přijetí eura. „Členství v EU je nutné brát jako příležitost – ta je ale podmíněná dostatkem informací a kvalitní prací,“ řekla Tereza ŠAMANOVÁ, ředitelka odboru legislativy, informaci, poradenství a vzdělávání Hospodářské komory ČR. Rovněž větší průmyslové podniky hodnotí rozšíření pozitivně. Podle více-prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislava KÁZECKÉHO je ale velký problém pře-regulovanost podnikatelského prostředí, kterou ve své studii kritizovala i OECD. Její odstranění by během 10 let mohlo pomoci k nárůstu evropského HDP až o 10%.
V debatě vystoupili i zástupci evropských podnikatelských asociací a prezentovali svůj pohled na rozšíření. Poradce EUROCOMMERCE pro vnitřní trh Patrice PELLEGRINO konstatoval, že přechodná období, ačkoli s nimi nelze souhlasit, byla uplatňována při každé vlně rozšíření. Řada starých členských států preferovala prohlubování integrace před rozšiřováním EU. Hlubší integraci lze ale provést jen jako důsledek rozšíření. „Evropská integrace není sňatkem z lásky, ale z rozumu,“dodal PELLEGRINO. Evropská federace obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES letos provedla ve všech zemích EU druhou anketu o rozšíření, první v roce 2004. Podnikatelé v celé Evropě ocenili zejména výhody vnitřního trhu, přístup na zahraniční trhy a důraz na podporu MSP. „Evropa teď stojí před důležitou výzvou – najít společné řešení ekonomické krize. Krize je zkouškou pro vnitřní trh,“ dodal BUTTERS.
Podle účastníků debaty je na krizi možné nahlížet jako na příležitost k reflexi, tj. do jaké míry stojí evropská ekonomika na pevných základech, jak se nám podařilo vybudovat a prohloubit vnitřní trh a kde je naopak nutné jej zefektivnit. Budování fungujícího vnitřního trhu je nekončící proces reflektující aktuální vývoj ekonomiky, která přináší nové myšlenky, opatření a produkty.
Debatu zorganizovala CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace ČR při EU ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Zastoupením Evropské komise v Praze dne 2. března 2009 v Evropském domě v Praze.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Po 5 letech už nelze rozdělovat Evropu na staré a nové členy! (PDF)