České republice se díky evropským penězům podařilo realizovat mnoho zajímavých projektů a tyto prostředky přispěly výraznou měrou k regionálnímu rozvoji a rozvoji dopravní infrastruktury. Na druhou stranu byl téměř zlikvidován národní systém podpor a evropské fondy ho nahradily. Co se ale stane, až bude ČR čistým plátcem? Úspěch nové finanční perspektivy bezpochyby záleží na schopnosti zemí, ale i samotných regionů, jak dokážou alokované prostředky absorbovat. Otázkou také je, jak se evropský rozpočet (především pak strana příjmů) podaří naplnit či vyčerpat, když se řada zemí v EU potýká s rostoucími dluhy. Z diskuse rovněž vyplynulo, že důležitou otázkou také bude re-alokace prostředků ve prospěch starých členských států – vždyť třeba nástroj „Connecting Europe Facility“ na podporu evropské infrastruktury vzniká podle názoru účastníků z české strany na úkor prostředků pro nové členské státy.
O budoucím rozpočtu EU diskutovali 20. září 2011 v Praze přední čeští ekonomové, zástupci státních orgánů a regionů a Evropské komise. Návrh nového rozpočtu EU pro léta 2014-2020 reaguje na současnou ekonomickou situaci a zároveň reflektuje klíčové priority strategie Evropa 2020. Dle Jana Michala, vedoucího Zastoupení Evropské komise v České republice, je návrh rozpočtu ambiciózní, ale zároveň realistický. Celkový objem nového víceletého finančního rámce činí 1 025 miliard euro, tj. 1,05% HND EU. Oproti období 2007–2013 dochází k navýšení rozpočtu o 4,8 %, což převyšuje průměrnou inflaci za posledních deset let ve výši 2 %. Nicméně největší výdaje směřují na podporu růstu. Na příjmové položce se nově objevily dva kontroverzní vlastní příjmy, a to evropská DPH a daň z finančních transakcí. Představení návrhu rozpočtu zahájila vyjednávání mezi Radou EU a Evropským parlamentem. „Klíčová vyjednávání se však uskuteční před summitem v roce 2012“, uvedl Jan Gregor, náměstek ministra financí. Nejdůležitější oblastí pro českou vládu bude bezpochyby kohezní politika. ČR bude během vyjednávání usilovat o rovnocenné zacházení mezi staršími a novými členskými zeměmi. Navržený nástroj na propojení evropské infrastruktury (energetické, informační a dopravní sítě) se ČR v návrhu nezamlouvá. “Způsob jeho řízení a výběr projektů je nejasný s ohledem na jeho vazbu na kohezní politiku EU“, dodal Gregor.
Radko Martínek, hejtman pardubického kraje, uvedl, že problémy řady zemí jako je Řecko, Portugalsko či Španělsko plynou z části z toho, že se z čistých příjemců stali čistí plátci. Dosavadní systém podpory byl v ČR evropskými dotacemi zcela nahrazen. Objem evropských peněz bude v následujících programovacích obdobích stále nižší. Česko si proto musí vytvořit vlastní nástroje, z nichž bude např. investice do rozvoje dopravy financovat. Michal Mejstřík, prezident ICC ČR a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) zdůraznil, že je třeba se na návrh rozpočtu dívat v kontextu ekonomické situace v celé EU. Řada zemí se potýká s vysokým zadlužením a je otázka, jak tyto země budou do rozpočtu EU přispívat či dokonce plnit nastavené podmínky. Země EU, a především pak ČR, by se měly zaměřit na podporu konkurenceschopnosti. Za tímto účelem by mohly být využity nástroje finančního inženýrství, na které se bude nová finanční perspektiva orientovat. „V každém případě bude nutné stanovit jednoznačná a stabilní pravidla pro poskytování grantů a pravidla upravující návratné formy pomoci“, uvedl Mejstřík. Petr Zahradník, ekonom EU Office České spořitelny a člen NERV připomněl, že EU ve svém rozpočtu nemusí řešit řadu tradičních položek, na které jsou národní rozpočty napojené (důchody, sociální dávky). V návrhu nové finanční perspektivy vítá přístup orientovaný na výsledky a větší využití nástrojů finančního inženýrství. Důležitá bude absorpce dotací EU v ČR, s čímž souvisí potřeba jednodušší implementační struktury dotací EU.
Partneři debaty: Vysoká škola finanční a správní
Mediální partneři debaty: EurActiv.cz a Prague Leaders Magazine
TISKOVÁ ZPRÁVA:Podpora EU: Pozor na re-alokace pro staré státy a na chybějící národní systém podpory
