Praha, 7. ledna 2013: Nové a nové návrhy valící se na nás z Bruselu vyžadují promptní a jednotnou reakci, která pomůže odvrátit případné negativní dopady projednávaných návrhů a zároveň z nich vytěžit co nejvíce. Nedokážeme-li již v rané fázi vyjednávání prosadit vlastní požadavky či konkrétní projekty, může se stát, že potenciál návrhu plně využije v náš neprospěch konkurence. Pravidelná informovanost a úzká spolupráce českých podnikatelských organizací s českou delegací v Evropském parlamentu může přispět k tomu, že budou potřeby českých podnikatelů vyslyšeny. Spolupráce může být o to efektivnější, připojí-li se k těmto subjektům i česká vláda. To jsou závěry lednového pracovního setkání několika českých členů Evropského parlamentu se zakladateli České podnikatelské reprezentace při EU (CEBRE) – Hospodářskou komorou České republiky, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky uvítal české členy Evropského parlamentu a do voleb v roce 2014 jim popřál mnoho úspěchů. Přítomné poslance informoval o prioritních tématech HK ČR v oblasti záležitostí EU týkajících se podnikatelské sféry. Jsou jimi pro tento rok především projednávání rozpočtu EU, zjednodušení pravidel pro oběh průmyslových výrobků na vnitřním trhu, veřejné zakázky a zlepšení ochrany obchodního tajemství. Za klíčovou prioritu označil projednávání budoucí kohezní politiky. Požádal poslance, aby při hlasování byli jednotní a dbali na hájení českých podnikatelských zájmů, tak abychom z návrhů vytěžili co nejvíce. V podobném duchu hovořil i Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Ten upozornil, že je potřeba nejen spolupráce v rámci české delegace v Evropském parlamentu, ale také mezi europoslanci a vládou a podnikatelskou sférou. Uvedl, že přes dosavadní snahy existují na obou stranách ještě určité rezervy. Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro životní prostředí, energetiku a oblast evropských regulací, navrhl, že by definování evropských priorit a vzájemná informovanost mezi podnikateli a europoslanci mohly být zajištěny prostřednictvím komunikační platformy, která by zasedala ideálně každého čtvrt roku. Podporu by zaměstnavatelé od europoslanců také uvítali při tlaku na státní správu. Dále se věnoval konkrétním oblastem jako kohezní politika či energetika. Dle SP ČR by podpora z fondů EU neměla být zacílena jen na malé a střední podniky, ale také na velké firmy, jejichž existence je vzájemně provázána. Dále hovořil o evropském systému obchodování s emisními povolenkami, který z pohledu zaměstnavatelů snižuje konkurenceschopnost českého průmyslu a destruuje trh.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a člen výboru Evropského parlamentu pro regionální rozvoj (Skupina Evropských konzervativců a reformistů – EKR/ODS) informoval o stavu projednávání budoucí kohezní politiky, a to jak na evropské, tak i národní úrovni. Od irského předsednictví očekává oživení jednání, jejichž intenzita se během kyperského předsednictví spíše snížila. V neposlední řadě upozornil, že objem prostředků pro následující období musíme očekávat mnohem menší než v tom současném. K problematice malých a středních podniků uvedl, že v „nových“ členských zemích EU (tzv. EU-12) MSP v průměru čerpají z fondů zhruba 12%, na rozdíl od 25% ve „starých“ členských zemích (EU-15). V Dánsku a Rakousku je to dokonce 50%. Dle jeho slov tedy záleží, jak si který členský stát danou podporu nastaví. Hynek Fajmon, člen výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova (EKR/ODS), zdůraznil, že s ohledem na vývoj jednání víceletého finančního rámce 2014-2020 se můžeme v příštím roce dostat do rozpočtového provizoria, s čímž souvisí uvolňování prostředků z fondů. To se bezpochyby zpozdí a může to trvat rok až dva.
Miloslav Ransdorf, člen Evropského výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice/KSČM), upozornil na nízké investice do výzkumu a vývoje, které by mohly nastartovat růst a zajistit konkurenceschopnost a potřebnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Uvedl, že malé a střední podniky mají velké rezervy v investicích do výzkumu a vývoje. Přestože zaměstnávají okolo 70 procent obyvatel, na celkovém množství investic do výzkumu a vývoje se podílejí jen asi čtyřmi procenty, což je potřeba zvýšit. Dále se věnoval oblasti energetiky. Postěžoval si, že si EU neuvědomuje důležitosti uhlí v rámci energetického mixu. Uhlí například nefigurovalo v Cestovní mapě EU pro energetiku 2020. Naštěstí se dle poslance Ransdorfa alespoň objevilo v Cestovní mapě evropské energetiky 2050.
Mezi prioritní témata, kterým by se podnikatelé a zaměstnavatelé měli letos věnovat, zařadil Jan Březina, člen výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (člen Evropské strany lidové), návrh programu Horizont 2020, nařízení o Evropském technologickém institutu, návrh programu COSME, ale i nový klimaticko-energetický rámec 2030. Za příležitost pro nové investice do infrastruktury v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací zmínil Nástroj pro propojení Evropy. Česká vláda vznik tohoto nástroje odmítá z důvodu, že finance na něj budou vyvedeny z koheze. V této souvislosti upozornil, že přes odmítavý postoj je potřeba být u přerozdělování peněz a návrhu projektů. Dodal, že nemůžeme zůstat stranou, když naše konkurence tento nástroj využije a upozornil také na to, že hájení národních zájmů není něco, čemu bychom se měli bránit.
Milan Cabrnoch, člen výboru EP pro zaměstnanost a sociální věci a výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (EKR/ODS), souhlasil se zástupci podnikatelů, že je počet předkládaných návrhů na evropské úrovni čím dál tím větší. Jeho strana se v Evropském parlamentu snaží bránit dalším evropským regulím, neboť boj za zrušení již existující legislativy je mnohem těžší. Současně se snaží o zamezení přenosu dalších kompetencí do Bruselu. Souhlasil se zakladateli CEBRE, že je potřeba být při hlasování jednotní. Za příklad jednotnosti uvedl projekt Galileo či podporu automobilového průmyslu. Za prioritní téma zajímavá pro zaměstnavatele označil vysílání pracovníků, profesní kvalifikace a ochranu osobních údajů.
TISKOVÁ ZPRÁVA: Při prosazování hospodářských zájmů musíme být jednotní! (PDF)
